Tamní ministr pro evropské záležitosti uvedl, že svoboda médií, zejména v Maďarsku a Polsku, bude klíčovým tématem nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU.
Mikuláš Bek v České televizi řekl, že až se v červenci ujme půlročního předsednictví v Radě Prahy, budou hlavními prioritami země právní stát a svoboda médií.
Dodal, že zvláštní pozornost bude věnována Polsku a Maďarsku, kde v posledních letech vzrostly obavy o svobodu a pluralitu médií.
„Polsko a Maďarsko vedou o těchto otázkách poměrně složitou diskusi s dalšími zeměmi,“ řekl Beck. „Podle mého názoru by česká vláda neměla být odrazována od nastolování takových otázek.“
Dodal však, že „to neznamená, že budeme kázat svým polským a maďarským protějškům“.
Svoboda médií EU
Svoboda a rozmanitost médií jsou předmětem mnoha nedávných iniciativ EU a očekává se, že přijdou v roce 2022. Později v tomto roce přijme Komise svůj slíbený Evropský zákon o svobodě médií, který zahájil veřejnou konzultaci začátkem tohoto měsíce.
Směrnice o audiovizuálních mediálních službách, založená na celoevropském právním rámci upravujícím vnitrostátní mediální právo, usiluje o vytvoření mechanismu pro návrh zákona o svobodě sdělovacích prostředků určený ke sledování svobody a rozmanitosti médií v celé EU.
Komise tvrdí, že zákon bude řešit problémy, jako je nedostatek transparentnosti v rámci různých národních mediálních pravidel a mediálních práv, odstraněním překážek na mediálním trhu EU.
SLAPPs (neboli strategické žaloby proti účasti veřejnosti), používané k umlčení novinářů a aktivistů, přitáhly významnou pozornost jako hlavní překážky svobody médií v Evropě.
V nadcházejících měsících se od komise očekává „úsilí proti SLAPP“ v návaznosti na usnesení vyzývající k větší akci na úrovni EU v boji proti tomuto nástroji, které získalo drtivou podporu v listopadovém parlamentním hlasování.
„Pokud Evropská komise navrhne legislativu o svobodě sdělovacích prostředků tak, jak bylo plánováno, vedoucí odpovědnost české EU může skutečně hrát klíčovou roli při poskytování rychlého, ambiciózního a silného zákona na ochranu plurality a svobody médií,“ řekl Paul Salah, prezident Evropského parlamentu. Unie a Balkán. EURACTIVu to řekli Reportéři bez hranic (RSF).
Zaměření na média a právní stát bude podle něj v souladu s prioritami nové české vlády, která se ujala úřadu v prosinci. Novou středopravou koalici vede Peter Fiala, jehož předchůdce Andrzej Babiš byl kritizován za vedení tisku během jeho funkčního období.
„Po letech Bobbies, střetu zájmů mezi politikou a médii, pokusech podkopat svobodu veřejnoprávních médií a politických útocích na novináře Filův kabinet slibuje legislativu, která tyto problémy řeší,“ řekl Salai.
„Po slovech však musí následovat činy a my budeme doma i v Bruselu, abychom vládě připomněli její sliby,“ řekl. Salah řekl, že svoboda tisku v EU je v současnosti „v zoufalé tísni“.
Maďarsko a Polsko
Maďarsko a Polsko byly uváděny jako oblasti zvláštního zájmu, pokud jde o svobodu sdělovacích prostředků, přičemž obě tyto oblasti byly v posledních letech předmětem rostoucího znepokojení ohledně svobody a plurality médií a pádu právního státu obecně.
Maďarsko, které se umístilo na 92. místě v indexu svobody tisku RSF 2021, bylo předmětem rozsáhlého zkoumání kontroly médií a rostoucích mediálních práv v rukou malého počtu podnikatelů. premiér Viktor Orbán.
V roce 2021 se Orban stal prvním vůdcem EU, který byl zařazen na seznam „lovců svobody tisku“ RSF. Byl obviněn z použití pandemie Govt-19 jako záminky k omezení omezeného přístupu médií k oficiálním informacím a k zablokování provozu sdělovacích prostředků.
„Lovec svobody tisku v Maďarsku Victor Orban povzbuzuje vládnoucí strany v Polsku a Slovinsku, aby systematicky omezovaly svobodu médií, která se v Řecku zhoršila,“ řekl Szalai z RSF.
V Polsku, které je v indexu RSF na 64. místě, se vládnoucí strana práva a spravedlnosti dostala do mezinárodní pozornosti kvůli jejímu úsilí schválit zákon zakazující zahraničním společnostem získat vysílací licence.
Zákon nazvaný „LexTVN“ byl široce vnímán jako hlas proti vedoucím představitelům v Bruselu a Washingtonu, DCN, vlastněných americkou společností Discovery. Zákon nakonec v prosinci vetoval prezident Andrzej Duda.
Tento krok přichází jako součást vládní kampaně za „restrukturalizaci“ médií v zemi. Novináři a opoziční politici to označili za pokus umlčet kritické hlasy a omezit fungování nezávislých médií.
[Edited by Zoran Radosavljevic]
„Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek.“