Švédsko tvrdí, že Kurdům neposkytuje peníze ani vojenskou pomoc

Švédsko tvrdí, že Kurdům neposkytuje peníze ani vojenskou pomoc

Švédsko v úterý popřelo, že by poskytovalo jakoukoli „finanční pomoc nebo vojenskou podporu“ kurdským skupinám nebo subjektům v Sýrii – obvinění, která Turecko používá k posílení svého odporu vůči historickým pokusům Švédska a sousedního Finska o vstup do NATO.

K odmítnutí došlo ve chvíli, kdy se očekávalo, že delegace ze Švédska a Finska přijedou ve středu do turecké metropole Ankary na jednání s tureckými představiteli ve snaze překonat turecké námitky proti jejich tlaku NATO.

Turecko cituje vnímanou podporu severních zemí Straně kurdských pracujících (PKK) a dalším skupinám, které Turecko označuje za teroristy, a také omezení vývozu zbraní proti Ankaře po její invazi do Sýrie v roce 2019.

„Švédsko je hlavním humanitárním dárcem syrské krize prostřednictvím globálních příspěvků humanitárním aktérům,“ řekla listu Aftonbladet ministryně zahraničí Anne Lindeová.

„Spolupráce na severovýchodě Sýrie probíhá především prostřednictvím Organizace spojených národů a mezinárodních organizací,“ dodala. „Švédsko neposkytuje cílenou podporu syrským Kurdům ani politickým či vojenským strukturám v severovýchodní Sýrii, ale obyvatelstvo v těchto oblastech je samozřejmě zapojeno do těchto projektů pomoci.“

Turecko uvedlo pět „konkrétních záruk“, které Švédsko požaduje, včetně toho, co řeklo, že „ukončí politickou podporu terorismu“, „odstraní zdroj financování terorismu“ a „zastaví podporu zbrojení“ pro zakázaný. PKK a její přidružené milice syrských Kurdů také požadovaly zrušení zbrojních sankcí vůči Turecku a mezinárodní spolupráci proti terorismu.

PKK byla uvedena jako teroristická skupina Tureckem, Spojenými státy a Evropskou unií – jejími členy jsou Švédsko a Finsko – povstání proti Turecku od roku 1984. V konfliktu zemřely desítky tisíc lidí.

Turecko v tweetu zveřejněném prezidentským ředitelstvím pro komunikaci uvedlo, že od roku 2017 požaduje vydání kurdských militantů a dalších podezřelých, ale ze Stockholmu nedostalo kladnou odpověď.

Ankara mimo jiné tvrdila, že Švédsko se rozhodlo v roce 2023 poskytnout 376 milionů dolarů na podporu kurdských ozbrojenců a že jim poskytlo vojenské vybavení včetně protitankových zbraní a dronů.

READ  Německo rozčiluje partnery v EU kvůli reformě pravidel výdajů - EURACTIV.com

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že Turecko zahájí novou vojenskou operaci v Sýrii, aby zabezpečilo jižní hranici Turecka.

Švédská a finská delegace mají ve středu projednat námitky Turecka s Ibrahimem Kalinem, mluvčím prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a náměstkem tureckého ministra zahraničí Sedatem Unalem. Švédskou delegaci povede ministr zahraničí Oskar Steinstrom, finskou delegaci povede náměstek ministra zahraničních věcí Jukka Salovara.

Na výročním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto: „Chápeme, že Turecko má některé své vlastní bezpečnostní obavy ohledně terorismu a tak dále.“

„Myslíme si, že na ně máme dobré odpovědi, protože jsme také součástí války proti terorismu. Proto věříme, že tento problém lze vyřešit,“ řekl Haavisto.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Davosu řekl, že NATO udělá „to, co děláme vždy“, a „to znamená sednout si a řešit obavy, když spojenci vyjádří své obavy“.

Říká, že je přesvědčen, že vojenská aliance bude schopna „vyřešit tyto problémy a dohodnout se a poté přivítat Finsko a Švédsko jako plnoprávné členy naší aliance“. Všech 30 současných zemí NATO musí souhlasit s otevřením dveří novým členům.

Stoltenberg řekl, že mluvil s Erdoganem, a prezident nastolil stejné problémy, které veřejně nastolil – „Jde o terorismus, jde o obavy o PKK a samozřejmě o potřebu Turecka získat zbraně, které si myslí, že potřebuje.“

„Součástí řešení je také uznat, že navzdory skutečnosti, že existují různé úhly pohledu…“ teroristické útoky – mnohem více než kterýkoli jiný spojenec v NATO.“

Švédsko v posledních desetiletích přijalo statisíce uprchlíků z Blízkého východu, včetně Kurdů ze Sýrie, Iráku a Turecka.

Veřejné mínění v obou zemích, které byly po desetiletí ostře proti členství v NATO, se po ruské invazi na Ukrajinu 24. února změnilo, přičemž podpora vstupu do aliance byla rekordní.

READ  Měnové hodnoty z hlediska zvláštních práv čerpání - trhy

You May Also Like

About the Author: Waldo Kemp

"Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *