Starověcí egyptští písaři čelili stejným nebezpečím jako dnes kancelářští pracovníci, naznačuje nový český výzkum

Starověcí egyptští písaři čelili stejným nebezpečím jako dnes kancelářští pracovníci, naznačuje nový český výzkum


Veronika Dulíkova při průzkumu Anchiresovy hrobky shlíží na původní místo barevně zdobené kaple |  Foto: Martin Freuse, Český egyptologický ústav

Gramotní muži měli ve starověkém Egyptě výsadní postavení a tvořili pouze jedno procento gramotné populace. Nedávno však v časopise vyšla nová studie českých vědců Vědecké zprávy prozrazuje, že jejich profese představovala určité pracovní riziko.

Po prozkoumání koster 69 jedinců pohřbených v letech 2700 až 2180 př. n. l. na nekropoli v Abúsíru v Egyptě zjistili, že 30 mužů, jejichž hrobky byly označeny jako písaři, vykazovalo specifické degenerativní změny na kostech.

Petra Bruckner Havelková, antropoložka pražského Národního muzea a jedna z autorek studie, říká, že být spisovatelkou sice nebylo nijak zvlášť fyzicky náročné, ale jejich práce byla opakující se, zdlouhavá a často nepřirozená. Tento stav zanechal na jejich tělech zřetelnou stopu:

„Většinu povolání dnes studují lékaři, ortopedi nebo ergoterapeuti kvůli rizikovým faktorům z povolání. Dá se říci, že pro kancelářské pracovníky dnes platí stejné rizikové faktory jako pro písaře ve starém Egyptě. Oba pociťují podobný tlak na krční páteř v důsledku nesprávné držení hlavy a používání myši nebo pera.“ Nadměrné používání způsobilo, že se u nich vyvinula artritida na rukou nebo zápěstích.

Stejně jako současní kancelářští pracovníci i staroegyptští písaři trpěli nadměrným sezením, které postihlo jejich sedací kosti a bederní páteř, říká paní Bruckner Havelková:

READ  Český trenér říká, že budeme obtěžovat Holanďany

„Staroegyptští písaři neměli židle ani stoly. Jak známe z nástěnných maleb nebo literárních textů, písaři často sedí se zkříženýma nohama nebo klečí na podlaze. Je pravda, že někdy při práci stojí.

Petra Bruckner Havelková a Veronika Dulíková procházejí jižním Abúsírem s Džoserovou pyramidou v Sakkaře v pozadí |  Foto: Martin Freuse, Český egyptologický ústav

Kromě vertebrálních a artrózových změn v kloubech ruky, zápěstí a ramene vykazují kostry egyptských písařů změny v čelistních kloubech. Petra Bruckner Havelková říká, že za tím mohou být dva důvody:

„První přímo souvisí s jejich agresivitou. Jedná se o extrémní dlouhodobé namáhání čelisti způsobené žvýkáním per, které pisatelé používají k psaní, protože tato pera jsou vyrobena ze spěchu, který se řeže a nakonec žvýká, aby vytvořil štětec.“ – jako hlava.

„Když se pero opotřebuje nebo se ucpe inkoustem, úředník odřízne hrot a rozkousne další část. To se stávalo často a přirozeně to muselo velmi zatěžovat čelistní kloub. Druhý důvod může souviset s nadměrným namáháním krční páteře v důsledku častého předklánění hlavy při psaní.

Díky novým objevům českého vědce bude v budoucnu snazší identifikovat písaře i tam, kde nejsou dostupné informace o titulu nebo osobní historii člověka.

You May Also Like

About the Author: Alanna Cobbett

"Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *