Saúdská Arábie a Rusko vedly OPEC+ ke snížení produkce ropy a zvýšení cen

Skupina OPEC vedená Saúdskou Arábií a Ruskem se dnes schází s cílem snížit produkci ropy o 500 000 barelů denně na více než jeden milion.

OPEC se poprvé od března 2020 osobně setkal a rozhodnutí OPEC snížit těžbu zvýší ceny, až bude svět trpět inflační krizí.

Snížení navíc považuje Saúdská Arábie za výzvu pro Spojené státy, a to jen pár měsíců po návštěvě prezidenta Joe Bidena.

S ekvivalentem jednoho procenta globálních dodávek ropy bude mít toto snížení dopady na globální ekonomiku, největší od pandemie.

Saúdská Arábie si chce podle zpráv ponechat určitou produkční kapacitu v rezervě a zvažuje i západní sankce, které do konce roku zasáhnou Rusko.

Pro Rusko je škrt příležitostí, jak zastavit klesající příjmy, a stávající kupci (zejména Indie a Čína) dostávají ropu s obrovskou slevou.

Saúdská Arábie a Rusko jako druhá a třetí největší země produkující ropu na světě si chtějí zajistit své příjmy vzhledem k očekávanému poklesu poptávky v příštích čtvrtletích.

Pro Rusy je zvýšení cen nezbytné, vzhledem k tlaku ze strany G7 na zavedení stropu na cenu ropy z Ruska.

Pro Spojené státy by to mohlo zvýšit ceny ropy v době, kdy je Biden blízko krize a Biden se snaží omezit inflaci, jeden z největších problémů jeho volební kampaně.

Ropa West Texas Intermediate poté, co se v prvních týdnech invaze dotkla hranice 120 USD, klesla na přibližně 85 USD, zatímco ropa Brent se obchoduje kolem 90 USD poté, co v březnu prolomila 110 USD.

Podle některých pozorovatelů jsou škrty ropy také známkou rostoucí nespokojenosti Saúdské Arábie s Bílým domem, vzhledem k obavám Saúdské Arábie o bezpečnost na Blízkém východě.

K zoufalství navíc přispívá uvolnění nouzových zásob Spojenými státy a obavy z budoucího omezení ceny v jiných zemích produkujících ropu.

V červenci 2022 byla roční změna energetického CPI 36 procent v Německu, 28 procent v Kanadě, 28,65 procenta ve Francii, 42,96 procenta v Itálii a 57,7 procenta ve Spojeném království. Pro Evropu je závislost na ruské ropě obrovská.

Na 258 000 barelů denně se Rusko podílí 21 procenty tureckého dovozu ropy. Pro Portugalsko je to 31 000 barelů denně, tedy 10 procent. Pro Českou republiku je to 52 000 b/d při 21 procentech. Pro Maďarsko 92 tisíc barelů denně při 43 procentech. Pro Rakousko jsou 8 000 barelů denně 3 procenta.

Pro Polsko 509 000 barelů denně, tedy 58 procent. Pro Estonsko je 13 000 barelů denně 34 procent. Irsko je 11 000 barelů denně, tedy 6 procent. Pro Lotyšsko je 9 000 barelů denně 24 procent. Co se týče Litvy, je to 185 000 barelů denně, tedy 83 procent. Pro Finsko 246 tisíc barelů denně na 80 procent.

Pro Norsko, se 45 000 barelů denně, Rusko představuje 25 procent dovozu ropy. Pro Španělsko je to 183 000 barelů denně, tedy 11 procent. Pro Itálii 204 tisíc barelů denně, tedy 13 procent. Pro Belgii 278 tisíc barelů denně, tedy 23 procent. Pro Německo 835 000 barelů denně, tedy 30 procent. Pro Slovensko 109 000 barelů denně, tedy 74 procent.

Pro Řecko 200 000 barelů denně, tedy 29 procent. Pro Nizozemsko 748 000 barelů denně, tedy 23 procent. Pro Švédsko je 43 000 barelů denně 9 procent. Pro Francouze 233 000 barelů denně, tedy 13 procent.

Pro Dánsko 28 tisíc barelů denně při 15 procentech a konečně pro Spojené království, nejbližšího spojence Američanů v Evropě, se 170 tisíci barelů denně má dovoz ruské ropy 11procentní podíl.

Kromě toho se objevují zvěsti, že Saúdská Arábie může také usilovat o další snížení nad hranici 0,5–1 milionu bpd.

V dobách, kdy jsou centrální banky na celém světě rozpolceny mezi krotením inflace zvyšováním úrokových sazeb a zajišťováním poptávky při současném omezování problémů na straně nabídky, škrty OPEC+ ještě více zmatek zvyšují.

Přečtěte si také: Indie tvrdě zasahuje, i když centrální banky jinde bojují