V prvním čtvrtletí letošního roku se státní dluh vůči České republice zvýšil o 6,3 procenta na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Jedná se o druhý největší růst v zemích EU po Kypru. Přitom český vládní dluh je stále šestý nejnižší v EU.
Vyplývá to z aktuálních údajů Eurostatu citovaných poradenskou firmou Moore v České republice.
V celé EU se vládní dluh zvýšil o 2,4 procenta na 92,9 procenta HDP, což je nárůst z 23 v 27 členských státech EU v prvním čtvrtletí.
„Epidemie COVID-19 dosáhla v České republice vrcholu v prvním čtvrtletí. Svého času jsme byli jednou z nejvíce postižených zemí na světě.
Náklady spojené s epidemií však podle Kimliky nebyly jediným důvodem zvýšení dluhu v případě České republiky. „Pokles na příjmové straně spojený se zrušením hrubých mezd je velmi důležitý. Nesmíme zapomenout, že letos budeme mít volby a v té době obvykle není prostor na snížení vládního dluhu,“ dodal.
„Růst českého vládního dluhu v prvním čtvrtletí Letošní vládní půjčky jsme financovali příznivě před zvýšením úrokových sazeb v České národní bance. Proto neočekáváme, že by se celkový celkový dluh později v roce zvýšil. Ministerstvo financí ve středu uvedlo, že .
Slovensko si v prvním čtvrtletí udrželo úroveň zadlužení na 60,3 procenta HDP. Dluh klesl v prvním čtvrtletí v Dánsku a Litvě. Dánsko je přitom na pátém místě s nejnižším dluhem za čtvrtletí a nahradilo Čečensko.
„Pokud v příštích letech nedojde k řádné koordinaci státního rozpočtu, často se posuneme v seznamu nejvíce zadlužených zemí,“ varovala Kimlika.
Očekává se, že hrubý veřejný dluh letos vzroste na 44,8 procenta HDP, uvedlo ministerstvo financí. Předpokládá se, že v roce 2022 to bude 48,2 procenta a v roce 2024 55 procent HDP.
„Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek.“
