Oznámení přišlo po schůzce v Elysejském paláci takzvaného normandského formátu – čtyřstranné konverzaci mezi zástupci Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie – která se od roku 2014 snaží zprostředkovat mír na východní Ukrajině.
Hlavní moskevský vyjednavač Dmitrij Kozak po středečním jednání řekl, že příměří musí být dodržováno „bezpodmínečně“, ale že mnoho dalších problémů na východní Ukrajině zůstává nevyřešeno.
„Shodli jsme se, že bez ohledu na různé rozpory minských dohod, které existují mezi Ukrajinou a Doněckou a Luhanskou oblastí, musí být příměří na Donbasu bezpodmínečně dodržováno,“ řekl Kozak.
Dodal, že „povinnost“ provádět takové dohody „mají ozbrojené síly Ukrajiny a ozbrojené formace (východních separatistů) Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky“.
Ukrajinský vyjednavač Andrij Jermak uvedl, že všechny strany podporují trvalé příměří a Ukrajina je připravena nepřetržitě vyjednávat, aby zabránila válce a deeskalovala napětí kolem hranic.
Yermak označil obnovení rozhovorů o normandském formátu, které se poprvé uskutečnily po ruské invazi na Krym v roce 2014, za „velmi pozitivní signál“ a za první takovou podstatnou dohodu od konce roku 2019.
Rozhovory označil za „opravdu zásadní, ale ne snadnou diskuzi“, a i když stále existovaly neshody, byl zájem na nich pracovat.
„Práce pokračuje a mohu vám říci, že Ukrajina je jako obvykle připravena vyjednávat, setkat se 24 hodin 7 dní v týdnu. Protože pro nás, pro (ukrajinského) prezidenta (Volodymyra) Zelenského, pro celý tým je cílem zastavit válku, Prioritou je ukončení války a navrácení našich území – a to dnes zahrnuje i zmírnění napětí – deeskalace kolem ukrajinské hranice,“ řekl Yermak.
Kozak a Yermak uvedli, že jednání budou obnovena přibližně za dva týdny v Berlíně.
Obavy Ruska z NATO
Na ukrajinských hranicích zůstalo shromážděno až 100 000 ruských vojáků, navzdory varování amerického prezidenta Joea Bidena a evropských vůdců před vážnými důsledky, pokud by ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi.
Rusko opakovaně popíralo, že by plánovalo invazi, ale tvrdilo, že podpora NATO pro Ukrajinu – včetně zvýšených dodávek zbraní a vojenského výcviku – představuje rostoucí hrozbu na jeho západním křídle.
Místopředseda ruské Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv ve čtvrtek obvinil NATO, že nedodrželo svůj „slib o nerozšiřování“, řekl, že se aliance přiblížila k ruským hranicím, uvedla státní tisková agentura TASS.
Medveděv řekl, že proces vyjednávání o bezpečnostních zárukách je jediným způsobem, jak urovnat současné napětí mezi Ruskem, Ukrajinou a Západem.
„Slíbili, že nebudou rozšiřovat NATO, ale slib nedodrželi,“ řekl Medveděv podle agentury TASS. „Říkají, že ‚my jsme nic nepodepsali‘. Ale všichni dobře víme, kdo a kdy komu dal takové sliby, taková ujištění.“
Medveděv dodal: „Musí se udělat vše, abychom se vyhnuli jakékoli válce.“
Politika „otevřených dveří“ NATO
Americký ministr zahraničí Antony Blinken odmítl upřesnit podrobnosti prezentované Moskvě, ale řekl, že zopakoval veřejnou reakci Západu na podporu „politiky otevřených dveří NATO“.
„Neexistuje žádná změna. Žádná změna nebude,“ řekl Blinken o podpoře politiky otevřených dveří aliance ze strany USA a NATO.
„Dáváme jasně najevo, že existují základní principy, které jsme odhodláni dodržovat a bránit, včetně suverenity a územní celistvosti Ukrajiny a práva států zvolit si vlastní bezpečnostní opatření a spojenectví,“ dodal.
Blinken řekl, že americká odpověď Rusku „vytyčuje seriózní diplomatickou cestu vpřed, kterou by si Rusko mělo vybrat“ a nastiňuje oblasti, kde USA uvedly, že vidí potenciál pro pokrok s Ruskem – kontrolu zbrojení, transparentnost a stabilitu.
Radina Gigova ze CNN, Jeremy Herb, Jennifer Hansler a Kylie Atwood přispěli reportážemi.
Kávový fanatik. Přátelský fanoušek zombie. Oddaný praktik popkultury. Zlý obhájce cestování. Typický organizátor.
