Minulý týden informoval Brněnský deník o Folklorní společnosti Brněnsko Tanci A Zpiva, která bojuje za obnovu, zachování a rozvoj kulturních a duchovních tradic národopisného regionu Brna. Oslovili jsme Jana Blažka, člena tohoto sdružení, který svůj profesní i osobní život zasvětil propagaci české kultury. Jan Blažek prostřednictvím svého příběhu vysvětluje svou vizi české kulturní identity a vášeň, která ho žene ji chránit. Obrazový kredit: Lou Kaemo / Brněnský deník
V horkém červnovém dni dorazil na místo setkání Jan Blažek. Při popíjení čerstvého moku na půvabném nádvoří staré radnice, kde spolek pořádá řadu svých akcí, nám Jan vypráví o svých zkušenostech ze svazového a kulturního života.
Můžete představit sebe a svou práci?
Jmenuji se Jan Blaczyk. Pocházím z malé vesničky západně od Brna. Šest semestrů vyučovala Ph.D. v oboru etnologie na Masarykově univerzitě. Ve své bakalářské práci jsem hodnotila téměř každý dokument o folkloru z brněnského regionu. Ve své diplomové práci jsem shromáždil a analyzoval doklady o tradici mladých královen na Brněnsku a počátcích jejich existence v rámci folklorního hnutí.
V Národním ústavu lidové kultury pracuji od roku 2017. Podílel jsem se na projektu České lidové písně a tance – Digitální systém pro přístup a záchranu. Pracuji ve výzkumu a vývoji. Jsem zodpovědný za Seznam nemateriálních prvků tradiční lidové kultury České republiky a České prvky za Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva.
Musím se vypořádat s devíti položkami na seznamu: Karnevaly, Sokolnictví, Myslivost, Loutky, Běh Barchan, Dudy, Divadlo ochotné, Technologie Brewing Coopers a také agenda spojená s Úmluvou o ochraně nehmotného kulturního dědictví z roku 2003. Prozatím se zaměřuji na výroční zvyky v oblasti, kde žiji odmala, na oblasti kolem širšího Brna.
Kde se nacházíte v Brněnsku Tanci A Zpiva?
Moje pozice není striktní. Nemá to jméno. Snažím se dělat všechno, co můžu. Předpokládejme, že pomáhám organizovat průvod a akci, kterou jsme měli například 1. června o Letnicích. Pomáhám také s našimi jarními a podzimními workshopy a semináři v Brně Lesíně. A snažím se pomáhat s věcmi, jako jsou kalendáře, protože tady máme během akce fotografy a ti fotí skupiny na pódiu. Takže po nebo před tancem a zpěvem fotograf pořídí fotky a my je použijeme v kalendáři na příští rok. To jsou tři hlavní cíle sdružení.
Jsou konkrétní tance nebo písně z Brna?
Ne konkrétní, pokud se bavíme o výročních zvycích, které jsou každý rok. Existuje mnoho oslav spojených s křesťanstvím, Velikonocemi a Vánocemi. Ale samozřejmě jsou i další méně známé nebo roztroušené po celém světě a řekl bych, že to jsou například Letnice. Někteří říkají, že souvisí s pohanským původem a ne s křesťanstvím. Jedním z těchto zvyků během letnic je jízda na králích. Mladí muži nebo chlapci nosí své tradiční kroje, jezdí na koních a chodí do vesnických domů, kde sbírají odměny, jako jsou peníze nebo jídlo. Je to velmi starý zvyk. Na tomto obrázku můžete vidět muže v bílém, říkáme mu král. Byl zvolen proto, že byl nejmladší nebo protože v jiné vesnici byl nejzručnější v jízdě na koni. Je to zajímavé tím, že to nebylo jen na Moravě, ale v celé střední Evropě vůbec. Měli svou vlastní stejně jako svou královnu. Dnes je úplně zapomenutý, ale v minulosti byl králem po celý rok.
To je jeden z nejpamátnějších zvyků. Před Popeleční středou se konají také masopusty a třídenní procesí. To je z východních Čech a jsou v tom samozřejmě různé regiony. Tyto zvyky jsou v Česku nejoblíbenější.
Je pro vás tanec a zpěv rodinná záležitost?
Taky zpívám a tančím, to je pravda. Ale říkám půl na půl. Moji rodiče jsou ze stejné vesnice. Vždy se tam tančilo. Moje babička si sama vyráběla lidové kroje. A to nejen v okolí Brna, ale ve většině obcí či míst v České republice. Lidé je přestali nosit a nastala doba, kdy se předávaly do muzeí nebo prodávaly. Uniforma mé babičky nepocházela z této oblasti. Bylo inspirováno jinými tradicemi než jen místními. Lidé si vyráběli kostýmy, když to bylo povoleno za komunismu, kdy vláda nepřijímala křesťanství. Nebylo to tak jednoduché jako teď, ale rodiče si na některé příležitosti půjčovali i nějaké chlapecké kostýmy.
Pomohlo nám i to, že jsme žili 15 let na jižní Moravě. Bylo to opravdu důležité období v mém životě, protože se mě zeptali, jestli nechci jít s rodiči na nějakou tradiční akci, kde jsme se museli převléknout. Bylo to jen od pátku do neděle a já řekl ok. První týden jsem měl pocit, že to nejsem já! Protože to bylo něco nového a viděl jsem, že spousta lidí to dělá roky. Cítil jsem, že nejsem zručný v každém tanci a písni. Ale trvalo mi půl roku, než jsem chtěl víc a víc. A teď, po 12 letech, jsem tady já, pořádám folklorní akce, což je především praktické.
Říkáte, že tradice je nyní spíše pro turisty, nebo je pro lidi stále důležitá jako kulturní identita?
To je složité říct. Záleží na každém člověku a účelu jeho práce. Je samozřejmě spousta lidí, kteří vědí, že je to dobré pro podnikání a díky cestovnímu ruchu si mohou vydělat více peněz. Mohu ale říci, že státní instituce nebo dobrovolníci podporují kulturu, aby bylo zachováno to, co dělaly předchozí generace. Myslím, že to dělají jen kvůli dědictví, ne aby ho nechali zemřít. Lidé jsou různí, takže to záleží na nich.
Účastníte se mezinárodních kulturních setkání s jinými zeměmi?
Snad mohu říci ano, protože mám kolegu, který se zajímá o folklorní hnutí ve světě a folklorní skupiny. Pořádá dvouleté kurzy, kde se lidé mohou naučit vést skupinu lidí, spolek. Zajímá se také o zahraniční festivaly a další folklorní soubory ze zahraničí i z České republiky. Pokud jde o mě, jde mi spíše o přispění ke kulturnímu dědictví. Setkávám se s lidmi ze zahraničí, kteří se věnují etnologii a antropologii, ale není to tak, že bych se setkal s vedoucími folklorních společností z jiných zemí. Několikrát jsem ale jel na folklórní akce na Slovensko, do Bosny a Hercegoviny nebo do Anglie. Samozřejmě se zajímám o cizí kulturu a občas mám příležitost mluvit s lidmi a sdílet o tom příběhy. Bohužel ne tak moc, jak bych si přál.
Je česká kultura dobře propagována vládou Česká republika?
Zítra musím na ministerstvo kultury! Teď, když pracuji pro kulturu, vím, co za tím je. Vidím, že jsou peníze. Lidé se snaží pomáhat propagovat folklorní tradice, ale samozřejmě je jiné, jestli je to vaše podnikání nebo koníček. Pokud je vaše práce na 8 hodin denně, znamená to, že máte co dělat, cíle, kterých chcete dosáhnout, což není případ, kdy je to ve vašem volném čase.
Proto bych řekl, že českou kulturu vláda propaguje dobře, i když to moc lidí nezajímá. Stát nemá moc peněz ani personál, který by tradiční kultuře pomáhal. Ministerstvo kultury je posledním ministerstvem, můžeme-li to tak říci. Například během Covidu dostalo přednost na prvním místě ministerstvo zdravotnictví a až na posledním místě ministerstvo kultury. Je velký problém dát více peněz například na ministerstvo obrany a nepodporovat kulturu.
Myslím si, že je to i o tom, jak jsou lidé, kteří pracují na propagaci kultury, schopni žádat o peníze z EU, z Jihomoravského kraje, od města… Jsou schopni získat nějaké finance, protože spousta lidí dává své vlastní peníze do kultury a ty jsou nejlepší. To je něco, co nemá s tímto moderním světem společného.
Jaký vzkaz chcete vzkázat našim čtenářům?
Chtěl bych jen říci, že existuje mnoho lidových zvyků nebo oblastí, které jsou veřejnosti skryty, zvyky a oblasti, které jsou neznámé. Místní komunity jsou však na něj hrdé a mají motivaci ho darovat svým dětem a vnoučatům. Je to tak zábavné a stále mě spousta věcí překvapuje. Na internetu jsou každý den tradice nebo zvyky, v médiích, aby se o nich vědělo. Těch se český lid účastní v hojném počtu, ale jsou i další, o kterých veřejnost neví a nikde se o nich nepíše. Myslím, že to budu jako etnolog hlídat a budu se snažit těm, kdo mají otázky, co nejlépe pomoci. Například jak získám tuto knihu, jak najdu tento článek, tento obrázek… Snažím se ze všech sil, ale asi je to těžké.
https://brnodaily.com/2022/06/27/brno/interview-with-jan-blazek-a-man-committed-to-the-promotion-of-czech-culture/https://brnodaily.com/wp-content/uploads/2022/06/289309319_3254731591520697_3714501049313977243_n.pnghttps://brnodaily.com/wp-content/uploads/2022/06/289309319_3254731591520697_3714501049313977243_n-150×115.pngBrnoRozhovor Brno, Česká kultura, Jan BlažekBrněnský deník informoval minulý týden o folklorním sdružení Brno Tanci A Zpiva, které se snaží o obnovu, zachování a rozvoj kulturních a duchovních tradic národopisného regionu Brna. Oslovili jsme Jana Blažka, člena tohoto sdružení, který se ve svém profesním i osobním životě věnuje …Le Kaemo[email protected]autorFrancouzský stážista studující politologii v Paříži. Zajímá se o mediální studia a žurnalistiku. Ze zvědavosti, která mě nutila cestovat a stále objevovat nové věci.Brněnský deník
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“
