Recenze ‚Il Boemo‘: přepychově jmenovaný český hudební životopisný film

Recenze ‚Il Boemo‘: přepychově jmenovaný český hudební životopisný film

Český skladatel Josef Mysliveczyk byl na vrcholu své kariéry nejplodnější a nejvyhledávanější osobností italské opery a byl předurčen k nesmrtelné celebritě. Téměř o tři století později jeho jméno nezapomněli odborníci na klasickou hudbu, ale také se nic nepřibližuje rodinnému stavu; Mezitím jsou jeho osobní životní fakta a záznamy z velké části ztraceny v historii. Prostřednictvím směsi volných narativních spekulací a pečlivé hudební prezentace, Petr VáclavLuxusní a luxusní životopisný film „Il BoemoSnaží se obnovit určitý stupeň ikonického postavení talentu, který nedávno zastínili relativní současníci z osmnáctého století, i když ne s velkou okázalostí nebo moderností: toto je kostýmní drama bohatě zdobeného tradičního baru, lekce klasické hudby pro klasika.

Je nepravděpodobné, že by to „Il Boemo“ nějak uškodilo, protože po světové premiéře po světové premiéře v hlavní soutěži v San Sebastianu putuje festivalovým okruhem a profil filmu posílil jeho výběr jako nominace České republiky na mezinárodního Oscara za hraný film. Zejména starší artové publikum by se mělo obrátit na bujnou, polyglotní evropskou produkci v tradici hitu Gérarda Corbeaua z 90. let „Farinelli: Il Castrato“ — nebo optimističtěji „Amadeus“ Miloše Formana, který jako „Il Boemo“,“ příběh o spoutané kariéře, kterou nakonec zhltla velká legenda Wolfgang Amadeus Mozart.

Stejně jako Mysliveček – v Itálii známý fanouškům, kteří se nechtějí potýkat se slabikami jeho příjmení – Il Boemo – Václav obsadil charismatického někdejšího popového zpěváka Vojtěcha Dyka, což je volba, která svou pompézností nenápadně naznačuje skladatelovo charisma. Jinak jsou soudobé narážky na film vzácné. Václavův epizodický scénář, vycházející z důrazně neúplného životopisu, čerpajícího z korespondence s Mozartem v posledním desetiletí českého skladatele, jej zde líčí jako kosmopolitního vetřelce v italské vyšší společnosti – alespoň po krátkém úvodu z Říma, který náš hrdina provedl krátce předtím. Od jeho zbídačené smrti v roce 1781, ve věku 44 let, byl jeho obličej maskován, aby skryl řádění syfilis.

READ  Klimatická změna. Dinosaurus na fóru Organizace spojených národů. Nebuďte pro vyhynutí

Když se vrátíme do slunečnějších dnů roku 1765, DP Diego Romero – známý svou spoluprací s filmařem Robertem Minervinim, který zde pracuje na bohatším rejstříku – prakticky pere rám v benátském zlatě. Nemaskovaný a nerozlišený mladý český imigrant šplhá po společenském žebříčku v plovoucím městě tím, že nabízí hodiny hudby (a mnoho dalšího) dobře situovaným ženám, čímž zlomí srdce ctižádostivého violoncellisty, když se vrhne do románku se starší aristokratka, Rze (Elena Radonich). ). Nakonec se mu dostane do ucha hvězdná sopranistka Caterina Gabrielli (Barbara Ronchi), jejíž těžce vydobytý obdiv byl klíčem k jeho vzestupu na rozvíjející se italské operní scéně – představuje se ve stavu přechodu mezi barokní majestátností a klasickou lehkostí.

Mysliveček se ladně přizpůsobuje měnící se době a vkusu, uhranuje posluchače tak noblesní jako drsný mladý neapolský král, přesto trpí pocitem, že jeho umění nikdy nedosahuje ani nerezonuje tak, jak by mohlo. Tomuto vnímání odpovídá i jeho nejstálejší a nepolapitelná milenka, nešťastná vdaná šlechtična Anna (Lana Vlady), která mu radí, že jeho hudba „může být procítěna hlouběji“. To je jistě rána pro ego, i když to nemusí být tak frustrující jako jeho rozvíjející se známost s dospívajícím Mozartem (rozkošným Philipem Amadeem Hahnem, sám mladým klavírním zázračným dítětem), který v nejchytřejší scéně filmu nádherný výsměch jednomu. Myslivečkových skladeb s drtivým nedostatkem vizuálního úsilí.

Ne že by se „Il Boemo“ k dílu českého skladatele chovalo s podobně letmým pohrdáním. Zejména pro nováčky v jeho tvorbě je jeho brilantní hudební zpracování zde – dirigované Václavem Luksem a hrané slavným barokním orchestrem Collegium 1704 – velkou lahůdkou pro film, potěší i tehdy, když vyprávění občas proletí záměrným 143minutovým chodem. čas. Přesto přes veškerou Václavovu oddanost svému tématu (kterou již dříve prozkoumal ve svém dokumentu z roku 2015 „Zpověď zmizelého“) se Mysliveček nikdy neprojeví jako plnohodnotná postava: pouze jedna scéna měnící tóny ve skladatelově rodné Praze ( s Dykem také hraje jeho dvojče) Naráží na nejasně zakreslenou minulost.

READ  NMPhil zahajuje víkend Labor Day s klasickým příslušenstvím

Na druhou stranu, italská kulisa filmu nemůže být zřetelnější, snoubí se zde bohatá historická místa s okázalou výtvarnou prací Iriny Hradecké a Lucy Cervina. Kostýmní návrh Andrey Cavalletto mezitím nejen vrhá na výstavu vyšperkovanou nádheru a místo toho pečlivě recykluje prvky, aby divákům připomněl, že Mysliveček ani v dobách své největší slávy nebyl zdaleka špatnou troskou: pronásleduje ho zejména jeden nádherný kabátek z tyrkysového sametu. v průběhu let, kostým ambiciózního dandyho v jednu chvíli, doslovný znak blednoucí slávy později.

You May Also Like

About the Author: Jed Parkinson

"Introvert. Analytik. Zapálený řešitel problémů. Totální tvůrce. Baconaholik. Průzkumník. Obecný internetový fanatik. Televizní odborník."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *