Průzkum veřejného mínění ukazuje, že téměř polovina Evropanů není spokojena s opatřeními Evropské unie týkajícími se koronaviru

Nový průzkum ukázal, že téměř polovina evropských respondentů není spokojena s opatřeními Evropské unie v reakci na pandemii COVID-19.

Bylo zjištěno, že 49% není spokojeno s opatřeními přijatými v bloku, zatímco 43% vyjádřilo spokojenost a 8% se nerozhodlo.

Průzkum Eurobarometr zjistil, že nejvyšší úrovně nespokojenosti byly v Řecku, Lucembursku a Belgii.

Spokojenost od léta klesá

Výsledky získané z průzkumu provedeného mezi 12. únorem a 11. březnem mezi 27 zeměmi Evropské unie a 12 dalšími zeměmi mimo Evropskou unii, včetně Spojeného království, ukázaly, že nespokojenost s Evropskou unií ohledně koronaviru se zvýšila o pět procent bodů od loňského léta.

Rovněž srovnává 43% lidí, kteří uvedli, že jsou spokojeni s opatřeními Evropské unie COVID-19 – pokles o dva procentní body od léta – a 8%, kteří uvedli, že „neví“, co si myslí o reakci EU na coronavirus, pokles o tři procentní body.

V Evropské unii 13 členských států zaznamenalo, že většina populace vyjádřila spokojenost se zvládnutím pandemie blokem, oproti 19 členským státům v létě.

Nejvyšší míra spokojenosti je v Dánsku (68%), Litvě (67%) a Portugalsku (66%).

Mezitím 12 členských států vyjádřilo většinu nespokojených respondentů, přičemž 68% následovalo Řecko, následované Lucemburskem (63%) a Belgií (61%).

Ve Španělsku a Nizozemsku bylo veřejné mínění rovnoměrně rozděleno, přičemž 44% spokojených a 44% nespokojených v první a poslední zemi vidělo to samé, ale 43%.

Evropané jsou zklamáni více než jejich vlády

Zatímco mnozí Evropané vyjádřili nespokojenost s reakcí Evropské unie na koronaviry, více lidí uvedlo, že jsou „nespokojeni“ s opatřeními přijatými jejich národními vládami.

Jasná většina 56% uvedla, že nejsou ovlivněna opatřeními přijatými jejich vládami, což představuje nárůst o 19 procentních bodů od léta.

Mezitím 43% uvedlo, že jsou spokojeni, což je stejný počet procentních bodů, zatímco pouze 1% uvedlo, že neví, jak se cítí.

„Spokojenost se dramaticky zhoršila od léta 2020, kdy byla situace opačná, přičemž 62% bylo„ spokojeno “oproti 37%„ nespokojeno “, píší výzkumní pracovníci Eurobarometru ve zprávě o zjištěních.

Obyvatelé Lotyšska, České republiky a Slovenska se zdáli být nejméně ohromeni odpovědí svých vlád na koronaviry, a to na 79%, 76% a 75%.

Nejvyšší spokojenost byla zatím zaznamenána v Dánsku, 79%, v Lucembursku, 73% a v Nizozemsku, 71%.

Důvěra v Evropskou unii ohledně „správného rozhodování“ v budoucnu zůstává vysoká

Zatímco spokojenost s opatřeními prováděnými Evropskou unií a jednotlivými vládami od léta klesala, zdá se, že důvěra veřejnosti v Evropskou unii je silnější než po více než deset let.

Téměř polovina Evropanů uvedla, že v průzkumu důvěřuje Evropské unii (49%), což od léta znamenalo prudký šestibodový nárůst.

Výsledky také představují nejvyšší úroveň spolehlivosti zaznamenanou od jara 2008, uvedli vědci.

Důvěra ve národní vlády je zatím na 36%, což je o čtyři procentní body méně než v létě.

Důvěra ve schopnost Evropské unie přijímat „správná rozhodnutí v budoucnosti“, pokud jde o reakci na epidemii, byla relativně vysoká.

„Když přemýšlíme o reakci Evropské unie na pandemii, téměř šest z deseti Evropanů věří Evropské unii, že v budoucnu učiní správná rozhodnutí,“ uvedli vědci a 59% Evropanů uvedlo, že věří, že blok bude dělat správně věc v budoucnosti. Od léta pokles o 3 procentní body.

Méně než čtyři z deseti uvedli, že nevěří Evropské unii, že učiní správná rozhodnutí, přičemž 39% učinilo toto rozhodnutí, což je nárůst o tři procentní body.

Mezitím 2% uvedlo, že neví, co si o tom myslí, stejné procento, které vyjádřilo emoce v létě.

Minimálně polovina populace věří, že Evropská unie bude v budoucnu přijímat správná rozhodnutí ve 24 zemích a více než tři čtvrtiny z nich tak činí v Portugalsku (89%), na Maltě (79%) a v Maďarsku (77%). ), podle nalezených vědců.

„Na druhém konci stupnice většina nedůvěřuje Evropské unii, aby v budoucnu přijímala správná rozhodnutí, a to v Řecku (55%), České republice (53%) a Rakousku (50%),“ uvedli .

Ve srovnání s létem se důvěra v Evropskou unii ve správné rozhodnutí v budoucnu zmenšuje v 17 zemích, přičemž Německo je na čele s 50%, což je pokles o 11 procentních bodů, následuje Belgie o 55%, také o 11 procent bodů. Lotyšsko má 61 bodů, což je pokles o 10 procentních bodů.

Nejdůležitějšími tématy jsou zdraví a hospodářství

Průzkum Eurobarometr zjistil, že většina obav Evropanů se v současné době točí kolem zdraví a ekonomiky.

Téměř čtyři z deseti občanů Evropské unie uvedli, že považují zdraví za nejdůležitější problém, kterému v současnosti blok čelí, přičemž tento problém je na prvním místě před ekonomickými obavami.

Z dotázaných 38% uvedlo, že se domnívá, že zdraví je nejdůležitější otázkou, což představuje nárůst o 16 procentních bodů od léta.

Mezitím 35% uvedlo, že vidí ekonomiku jako primární problém, přičemž podíl se od léta 2020 nezměnil.

Veřejné finance členských států se umístily na třetím místě s 21%, což je pokles o dva procentní body, zatímco životní prostředí a změna klimatu nadále klesaly o 20%, což se od léta nezměnilo.

Zatímco „zdraví je v popředí hlavních obav [the] Na úrovni Evropské unie, “zdůraznili vědci,„ je ekonomická situace jediným problémem, který se objevuje ve třech hlavních obavách ve všech členských státech Evropské unie.

Zatímco tedy zdraví může být problémem s vypuknutím pandemie koronavirů, ekonomika je určitě v evropských myslích.

Ve skutečnosti více než šest z deseti Evropanů uvedlo, že věří, že se ekonomika jejich země zotaví až z dopadu pandemie v roce 2023 nebo později, a to na 61%.

Necelá čtvrtina z nich uvedla, že cítí, že by se ekonomika mohla v roce 2022 zotavit o 23%, zatímco pouze 5% věřilo, že by se jejich ekonomiky mohly zotavit do konce tohoto roku.

Téměř jeden z deseti dalších vyjádřil obavy, že se ekonomika jejich země nemusí nikdy zotavit z dopadu pandemie, 8% sdílí tuto perspektivu.

O 1% optimističtější než Evropané však uvedlo, že věří, že se ekonomika jejich země již zotavila, zatímco 2% tvrdí, že prostě neví, co bude mít ekonomická budoucnost.