V červenci loňského roku vstoupil v platnost nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. vstoupila v platnost. Je to výsledek reformy zákona o veřejných budovách, která se připravovala roky. Není ale jisté, že se na něj stavaři v současné podobě vezmou.
V současné době se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednává novela stavebního zákona. Klade si za cíl odložit její vstup v platnost, ke kterému mělo dojít 1. července 2023. Nejednalo se o podstatnou změnu zákona, ale o odklad znovuotevření politické a odborné debaty o vhodnosti účinku reformy. Novela byla přijata podle zákona č. 195/2022 s účinností od 1. července 2022.
Jaké jsou hlavní body diskuse?
Vynikají zejména dvě témata:
- Nahrazení systému státního stavebního řízení jinou strukturou na principu smíšeného modelu; A
- Odstoupení od koordinace dotčených orgánů se stavebními úřady.
Úvahy o koncepci rovnováhy státní stavební správy ponechat stavební úřady na úrovni obcí a vytvářet státní správu až od sekundární úrovně.
zák.č. Hlavním rysem 195/2022 je zavedení přechodného období od 1. července 2023 do 30. června 2024, čímž se odkládá účinnost velké části nového stavebního zákona. Delegáti budou projednávat novelu, která má částečně odložit nabytí účinnosti stavebního zákona, neboť nabudou účinnosti ustanovení týkající se posuzování staveb republikového významu a staveb vyhrazených. Otázkou je, zda by bylo vhodné vůbec odkládat účinnost stavebního zákona. Pokud návrh zákona o odkladu účinnosti o jeden rok projde schvalovacím procesem, nebudou se od 1. července 2023 zřizovat krajské stavební úřady a bude zřízena pouze Zvláštní a odvolací komise výstavby, která určí vyhrazené stavby uvedené v Příloha. Činnost Nejvyššího stavebního úřadu vykonává ve vztahu ke zřízenému speciálnímu a odvolacímu stavebnímu úřadu Ministerstvo pro místní rozvoj.
Tento dvoupruhový systém má svá úskalí
Pro zaměstnance úřadu i stavebníky je důležitá zejména právní nejistota ohledně platných postupů stavebního úřadu. Novela zavádí odlišný režim pro stavby tím, že je podřizuje jiným zákonným ustanovením. Věcné stavby budou řešeny podle nových ustanovení stavebního zákona. Na ostatní stavby se ale tato ustanovení nevztahují a současný stavební zákon č. 183/2006 Sb. Uplatňuje se. Soulad s územně plánovacími podklady nebude posuzovat úřad územního plánování, ale speciální a odvolací stavební úřad v rámci kolaudačního řízení.
Podle nového stavebního zákona se budou projednávat i přestupky týkající se vyhrazených staveb a bude upravena zvláštní úprava soudního přezkumu s měsíční lhůtou. Absolutně chybí dodržování příslušných zákonů. Novela zákona č. 284/2021 novelizovala více než 50 zvláštních zákonů a uvedla je do souladu s novým stavebním zákonem. Ty jsou navrženy tak, aby koordinovaly orgány zapojené do rozhodování stavebních úřadů spíše než dvojí řízení a zajišťovaly různé typy administrativních funkcí v různých procesech. V případě rozhodování v přenesených strukturách by měl být dotčený orgán přímo zapojen do rozhodování v rámci koordinační struktury. U ostatních staveb bude vydávat samostatné správní akty, často závazná stanoviska, která nepřispívají k důvěryhodnosti praxe. Časový posun bude mít praktické dopady na výkon nového stavebního úřadu, zejména na přesun pracovníků mezi úřady a organizaci spisů, které mají být převedeny na nově zřízený úřad.
Převažují výhody nad problémy?
Úspěšná implementace nového stavebního zákona závisí na uvědomění si reálnosti podmínek zákona, mezi které patří zřizování nových institucí, vydávání prováděcích vyhlášek, vytváření technických podmínek a vytváření prostředí pro digitalizaci procesů. a poskytování personálu. Některé z těchto procesů jsou již ve výrobě. Jasný signál, že nový stavební zákon ve své současné podobě nemusí ve stavebním světě spatřit světlo světa, může tyto snahy trochu povzbudit. Všechny problémy jsou nepředvídatelné a je otázkou, zda převáží očekávané přínosy.
Opouštějí se dva průkopnické principy – vytvoření centralizovaného systému řízení výstavby a integrovaného rozhodování. To neguje jeden z hlavních cílů přijaté reformy, a to oddělení stavebních úřadů od obecních samospráv. O jeho výhodách a nevýhodách se v minulosti hodně diskutovalo. Koordinace úřadů by měla minimalizovat jednání s úřady a získat potřebná razítka na projektové dokumenty. Podle vládního prohlášení se uvažuje o jeho nahrazení praktickou integrací. Zahrnuje rozhodování za účasti úředníků, kteří zajišťují účinnost funkcí dotčeného orgánu. Konkrétní podmínky nejsou známy.
K přijetí nového a kvalitního pojetí veřejného stavebního práva nebude stačit odklad účinnosti o jeden rok. Navrhovaná novela pouze odkazuje na odložení data účinnosti. Takže až bude jasné, kam bude obecný stavební zákon směřovat, budou muset stavebníci počkat, až bude k dispozici nový základní návrh stavebního zákona.
„Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek.“
