Při rituálu před pohřbem emeritního papeže Benedikta XVI. vatikánští úředníci umístili do jeho rakve z cypřišového dřeva jedinečné symboly jeho pontifika spolu se svitkem v latině popisujícím jeho nanebevstoupení na Stolici sv. Petra.
Anglický překlad tohoto díla říká: „Jeho víra a rodinná výchova ho připravily na drsnou zkušenost s problémy spojenými s nacistickým režimem a s vědomím atmosféry intenzivního nepřátelství vůči katolické církvi.“ „V této složité situaci objevte krásu a pravdu víry v Krista.“
Po dezerci z německé armády bez jediného výstřelu zahájil Joseph Ratzinger svá teologická studia a v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. Objevilo se to spíše jako intelektuální hlas hlásající naději než pouhý optimismus. Papežovy skutečné budoucí názory na moderní Evropu by ovlivnily celou jeho kariéru – stejně jako diskuse o jeho odkazu, když zemřel.
V přednášce, kterou měl v roce 1958, Ratzinger řekl: „Takzvaná křesťanská Evropa… se stala kolébkou nového pohanství, které neustále roste v srdci církve a hrozí, že ji podkope zevnitř.“ Tato moderní církev „už není, jako kdysi, církví složenou z pohanů, kteří se stali křesťany, ale církví pohanů, kteří si stále říkají křesťané“.
O čtyři roky později radil 35letý kněz kardinálu Josephu Fringsovi z Kolína nad Rýnem během historického Druhého vatikánského koncilu, který se ukázal jako „pokrokový“ v otázkách reforem, ale viděl před sebou bolestivé výzvy.
Varoval v německém rozhlase v roce 1969. „Z dnešní krize vzejde Církev zítřka – Církev, která tolik ztratila. S klesajícím počtem stoupenců ztratí mnoho ze svých společenských privilegií. A naopak,“ až do raného věku , bude vnímána spíše jako dobrovolné společenství, do kterého vstupuje pouze svobodným rozhodnutím. Jako malá komunita bude dělat mnohem větší nároky z iniciativy svých vlastních lidí.“
Ratzinger si představoval „duchovnější církev“ bez politického mandátu, „flirtování s levicí tak málo, jako s pravicí… by z ní udělalo chudinu a udělalo by z ní církev pokorných“.
Význam těchto slov vzrostl, když se v roce 1977 stal arcibiskupem a poté kardinálem. Později jej papež Jan Pavel II. jmenoval prefektem vatikánského koncilu pro nauku víry, kde jeho pravověrnost inspirovala liberály k tomu, aby na stydlivého a stolního teologa dali nálepku „Rottweiler of God“.
Kardinál Ratzinger především podpořil vizi The Splendor of Truth, encykliku polského papeže z roku 1993, která prohlásila: „Nakonec pouze morálka, která uznává, že určité normy jsou vždy platné pro všechny, bez výjimky, může zaručit morální základ pro sociální soužití, i když na národní a mezinárodní úrovni.
Jako děkan kardinálského sboru dal Ratzinger v roce 2005 výslovné potvrzení své oddanosti transcendentální pravdě, když se knížata Církve sešla, aby zvolila nástupce Jana Pavla II.
„Mít jasnou víru založenou na církevním vyznání je dnes často popisováno jako fundamentalismus. Zatímco relativismus, tedy nechat se ‚zmítat sem a tam, unášeno všemi větry dogmat‘, se zdá být jedinou pozicí, která dokáže držet krok s moderní dobou .“ „Budujeme diktaturu relativismu, která neuznává nic jako konečné a jejímž konečným cílem je pouze ego a touhy.“
Ratzinger byl rychle zvolen, aby se stal papežem Benediktem XVI. Tisíce Němců se shromáždily na recepci na oslavu intronizace prvního německého papeže po 500 letech – ale pouze dva biskupové z jeho rodné země se rozhodli zúčastnit.
Podle ateisty Václava Klause, bývalého prezidenta České republiky, se během pohřbu papeže Benedikta a událostí – nebo jejich nedostatku – kolem něj znovu objevilo staré napětí.
„Řekl bych, že to byla ‚normální‘ pecka,“ napsal Klaus na svém blogu. „Ale musím říct, že jsem pro to rozhodně nejel do Říma.“ „Je možné, že ho dnešní Vatikán nemiloval? Nebo nejen Vatikán, ale dnešní katolická církev, která – na rozdíl od papeže Benedikta – nechce vzdorovat dnešnímu světu, ačkoli je zcela v rozporu s tisíci lety v církvi, že papež Benedikt (a později papež Benedikt je špatné svědomí dnešní církve?
GetReligion.org vede Terry Mattingly a žije v Oak Ridge. Je vedoucím pracovníkem Overby Center na University of Mississippi.
„Introvert. Analytik. Zapálený řešitel problémů. Totální tvůrce. Baconaholik. Průzkumník. Obecný internetový fanatik. Televizní odborník.“
