Pandemie Covid-19 dává novou naději jedné z nejrychleji se zmenšujících zemí světa

Po desetiletích masové migrace ze zemí bývalého východního bloku do lukrativnějších příležitostí na Západě vykazuje příliv lidí do Evropy známky slábnutí.

V Estonsku převyšuje počet navrátilců do země počet migrantů od roku 2017. Čistá migrace do Polska je v černé pozici od roku 2016. Tento trend se během pandemie zrychlil. Litva, která od roku 1990 přišla o čtvrtinu svých občanů, zaznamenala v loňském roce mírný nárůst obyvatel, as COVID-19 Zastavilo to vlny imigrace, které dlouho vyčerpávaly mládež v zemi.

Proměna nikde jinde nebyla dramatičtější Bulharsko.

Před pandemií se podle prognózy Organizace spojených národů očekávalo, že Bulharsko bude po Litvě druhou nejrychleji smluvní zemí na světě. Jeho populace klesla z přibližně 9 milionů na konci 80. let na dnešních téměř 7 milionů.

Loni se však čistá imigrace do země poprvé za více než deset let změnila v kladnou hodnotu. Do Bulharska se v roce 2020 přistěhovalo asi o 30 tisíc lidí více, než zemi opustilo, přičemž drtivou většinu z nich tvoří bulharští občané.

Nyní je otázkou, zda tito navrátilci přežijí. Odpověď bude mít zásadní důsledky pro obě strany kontinentu. Západoevropské země se potýkají s rekordním nedostatkem pracovních sil, přičemž mnoho pracovních míst normálně obsazených zahraničními pracovníky zůstává neobsazených. A v zemích jako Bulharsko by byl návrat přistěhovalců přínosem pro ekonomiky, které na celou generaci vytlačily kvalifikované pracovníky a mládež.

„Vlna lidí opouštějících střední a východní Evropu na Západ dosáhla svého vrcholu,“ řekl Ognyan Georgiev, hostující člen Evropské rady pro zahraniční vztahy.

Loni provedl studii, která zjistila, že se během pandemie vrátily domů desítky tisíc Bulharů, kteří žili dlouhou dobu v zahraničí.

„Velké procento z nich může zůstat,“ řekl o navrátilcích. „Je to skutečně ekonomická podpora – nejen pro Bulharsko, ale i pro země jako Rumunsko a Polsko. Uvědomili jsme si, že ve východní Evropě můžete mít dobrou kvalitu života.“

Když se pan Alekseev (29) loni vrátil do Sofie, myslel si, že tento krok může být dočasný. Brzy se ale rozhodl, že už do zahraničí neodejde.

Ačkoli vydělává asi polovinu toho, co na letišti v Nice ve Francii, řekl, že peníze jdou mnohem dál. Bydlí v centru města vedle udržovaného zeleného parku. Do restaurací chodí víc, než si může ve Francii dovolit, a přesto dokáže šetřit.

Jeho kancelář v Telus International, outsourcingové společnosti, kde dohlíží na francouzsky mluvící tým, zahrnuje soukromou posilovnu s 360stupňovým výhledem na město. Mnoho jeho přátel ze střední školy – francouzská škola ponoru, která obvykle posílá mnoho absolventů do zahraničí – také odešlo domů.

„Sofie mě překvapila,“ řekl pan Alekseev. „Nabízí spoustu příležitostí, dokonce lepších než některá západní města, pokud jde o kvalitu života.“

Obecně však kvalita života v Bulharsku výrazně zaostává za většinou Evropy. Je to nejchudší země Evropské unie a nedůvěra k vládním institucím je rozšířená. Méně než 30 % občanů bylo očkováno proti Covid-19, která je hmotnostně nejnižší. Zjistila to studie Transparency International Pětina obyvatel uvedla, že v předchozím roce zaplatila úplatek za zdravotní péči, což je druhá nejvyšší sazba v Evropské unii za sousedním Rumunskem.

V dubnu, po měsících protestů proti korupci, se premiérovi nepodařilo získat dostatek křesel k sestavení vlády a odstoupil z parlamentu. Dočasná vláda se ujala vedení, dokud nebyla začátkem tohoto měsíce vytvořena nová vláda, po volbách v listopadu a měsících politických nepokojů.

Magdalena Kostová, demografka z Bulharského národního statistického institutu, řekla, že je skeptická, že mnoho navrátilců zůstane dlouho. Řekla, že ekonomické příležitosti, vzdělání a přístup k základním službám jsou jinde v Evropě stále mnohem lepší.

„V posledních letech došlo ke zlepšení životních podmínek, ale to je hlavně v Sofii,“ řekla paní Kostová. „Nikde jinde v zemi to tak není.“

V severozápadním Bulharsku, nejvíce vylidněném regionu, se z vesnic stala města duchů. Evropská unie ve snaze přilákat podniky do regionu financovala nové silnice, mosty a železnice. Ale i v továrnách, které zapustily kořeny, bylo mnoho pracovních míst automatizováno. Řady předměstských domů, které postavili imigranti za peníze, jsou tmavé.

Ivailo Ivanov pracoval v zahraničí jako cukrář na výletních lodích a byl součástí exodu z provincie Vraca v severozápadním Bulharsku, která za poslední dvě desetiletí ztratila téměř 40 % své populace. Od roku 2005 obvykle tráví doma jen několik měsíců ročně.

Když se ale na jaře 2020 zastavilo plavební odvětví, pan Ivanov uvízl ve Vracu. Našel si práci kurýra, ale zaplatil méně než čtvrtinu toho, co vydělal na lodích. Dluh se začal hromadit.

V březnu opět odjel ze země a nyní pracuje v hotelu v Německu. Ačkoli řekl, že by raději zůstal v Bulharsku – kde s manželkou vlastní dům a mohou trávit čas se svými dvěma dětmi – z ekonomického hlediska prý neměl na výběr.

„Platy v Bulharsku jsou katastrofa,“ řekl. „Majitelé jakéhokoli úspěšného podniku se k lidem chovají jako k otrokům.“

Až do několika posledních týdnů vyžadovaly příležitosti v západní Evropě více pracovníků na východě, protože největší ekonomiky kontinentu požadovaly více pracovníků. Německo má po prudkém poklesu čisté imigrace více než milion volných pracovních míst a úředníci říkají, že chtějí každý rok přilákat asi 400 000 kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Belgie, Nizozemsko, Rakousko a Spojené království Všechny rekordy volných míst byly překonány tento rok.

V Litvě, jedné z mála východoevropských zemí, která zveřejňuje měsíční statistiky imigrace, začaly počty imigrantů v srpnu stoupat. Ale vznik Variabilní Omicron Mezinárodní cestování je prozatím pozastaveno.

Atanas Bekanov, který sloužil jako místopředseda vlády pro správu fondů EU za bulharské prozatímní vlády, uvedl, že pandemie dala zemi šanci. Řekl, že čím déle lidé v Bulharsku zůstanou, tím pravděpodobněji zůstanou natrvalo: „Zvykají si na to, že tu jsou.“

Snižující se počet obyvatel Bulharska označil za „hlavní dlouhodobou výzvu“ a masový exodus mladých lidí za „extrémně frustrující“.

Sám pan Bekanov se během epidemie vrátil do Bulharska. Poté, co premiér v dubnu odstoupil, se Bekanov vrátil z Rakouska, kde pracoval na doktorátu, do prozatímní vlády, která se ujala vedení.

Řekl, že lidé studující v zahraničí by se měli vrátit do Bulharska. Po nástupu nové vlády však řekl, že se pravděpodobně vrátí do Vídně.

napsat Ian Lovett na [email protected]