Druhý program je součástí 74 milionů eur, které budou investovány prostřednictvím a Program obnovy církve v Maďarsku a sousedních zemích. Více než 4 miliony eur z této celkové částky jsou věnovány na podporu Renovace více než stovky kostelů na Slovensku. Třetí program Zahrnoval plánované nákupy zemědělské půdy v sousedních zemích Maďarska v hodnotě 400 milionů eur.
Plány Orbánovy vlády vyvolaly obavy Slovenské diplomatické kruhy Vyzval ministra zahraničí Ivana Korcuka, aby 5. října uspořádal schůzku se svým maďarským protějškem Peterem Szijjarto. Slovenští diplomaté využili příležitosti a představili pětibodový seznam obav, které si Corcock přál vyřešit diplomatickou cestou. Velká část bodů se týkala grantů a investičních záměrů maďarské vlády směřovala na Slovensko. Korcuk vyzval Szyjjarto, aby projednal maďarské výdajové projekty na Slovensku, než budou realizovány.
Maďarsko na slovenské požadavky dlouho nečekalo a své rozhodnutí dokončilo koupit pozemeks, i když ostatní programy zůstanou.
Hlasujte s jejich peněženkami
Maďarské peníze proudící na Slovensko jsou ve skutečnosti součástí širšího projektu populistické nacionalistické Orbánovy vlády, která má nasytit peníze do všech sousedních zemí, kde žije maďarská menšina, ať už je to Rumunsko, Srbsko, Ukrajina nebo Slovensko.
vážně 1,2 milionu etnických skupin Maďaři žijí v Rumunsku a tvoří více než 6 procent obyvatel země. O čtvrt milionu Patří k maďarské etnické menšině v Srbsku, která tvoří 3,5 procenta populace. Vzhledem k tomu, že tito lidé mohou mít také dvojí maďarské občanství, vytváří to v těchto zemích mnoho potenciálních voličů, kteří mohou v celostátních volbách volit Orbánovu stranu Fidesz. Proto má politický smysl, aby maďarský premiér tyto voliče oslovil.
Etničtí Maďaři tvoří nejvýznamnější národnostní menšinu na Slovensku, sčítání lidu v roce 2011 znamenalo konec 450 000 lidínebo 8,5 procenta z celkového počtu obyvatel. Oficiálně se ale nemohou maďarských voleb zúčastnit, protože slovenské zákony neumožňují dvojí občanství.
Proč tedy Orbán nadále investuje do slovensko-maďarských komunit? Podle docenta politologie na Masarykově univerzitě v Brně Marek Ribara neexistuje praktický způsob, jak by slovenská byrokracie poznala, zda je občan držitelem druhého pasu. Přinejmenším teoreticky, říká Ribash, existuje možnost, že by někteří maďarští Slováci mohli volit jižně od hranice, aniž by o tom slovenské úřady věděly.
Mohou existovat i jiné důvody. „Když se můžete prezentovat jako někdo, kdo dokáže zajistit finanční prostředky pro kulturní, sportovní nebo jiné organizace důležité pro komunitu, vaše pozice se posílí,“ vysvětluje Ribar.
A nejen to, prostřednictvím těchto vysoce neprůhledných dotací v projektech, které mají kulturní a jiné cíle, může Orbán a jeho spojenci ovlivňovat aktivity menšin na Slovensku, v Srbsku, Rumunsku a na Ukrajině.
Zatímco kulturní rozměr maďarských investic v zahraničí je nepopiratelný, pokud jde o záchranu historických památek a opravy budov, které byly roky zanedbávány, Rybar vysvětluje, že Orbán také odhaluje finanční podporu svým sympatizantem, čímž mění mocenské struktury v rámci maďarských komunit v zahraničí.
Orbánovy investice mají dopad nejen na jednotlivé voliče, ale také na organizace, ve kterých se tito zahraniční Maďaři a potenciální voliči podílejí. Je to proto, že menšinové organizace obtížně získávají peníze od slovenské vlády a jakékoli financování, které přichází z Maďarska, je dáváno pouze „správným“ lidem,“ poznamenává Ribar.
To znamená, že Orbán může ovlivňovat i politickou reprezentaci maďarských menšin v jiných zemích. Politická situace v Maďarsku často ovlivňuje maďarské politické strany v zahraničí. Pro despotu, jako je Orbán, by určitě bylo vhodné mít na Slovensku parlamentní stranu, kterou by mohl do určité míry ovládat,“ říká Rybář.
Historický kontext této politiky sahá až do počátku 90. let, kdy došlo mezi největšími stranami – Maďarským demokratickým fórem, Socialistickou stranou, Fidesz a některými menšími stranami – ke shodě, že jednou z priorit maďarské zahraniční politiky by měla být být podporou maďarských komunit v zahraničí.
V roce 2010, kdy Fidesz získal dvoutřetinovou většinu v parlamentu, nacionalistická strana několikrát revidovala maďarskou ústavu, aby změnila to, co Rybar nazývá „hodnotovým principem“, na „ústavní systém“.
Jedním z nových článků přidaných do ústavy byl Článek D, ve kterém se uvádí: „Vzhledem k tomu, že existuje jeden maďarský národ patřící k sobě, Maďarsko nese odpovědnost za osud Maďarů žijících mimo jeho hranice a usnadní přežití a rozvoj jejich komunit; bude podporovat jejich úsilí o zachování své maďarské identity, a potvrzují svá individuální a kolektivní práva, zakládají vlastní komunální samosprávy a prosperují v jejich rodných zemích a posílí jejich vzájemnou spolupráci a spolupráci s Maďarskem.
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“
