Mezinárodní měnový fond varuje před „nepořádnou“ korekcí cen domů v Evropě při rostoucích úrokových sazbách

Stockholm, Švédsko – Mezinárodní měnový fond v pátek varoval před „nepořádnými“ korekcemi cen nemovitostí v Evropě v době, kdy se region snaží snížit inflaci.

Mezinárodní měnový fond ve svém nejnovějším Regionálním ekonomickém výhledu pro Evropu uvedl, že na některých evropských trzích s bydlením již probíhá korekce směrem dolů, ale že pokles by se mohl zrychlit, až centrální banky dále zvýší úrokové sazby.

„K neuspořádaným korekcím na realitním trhu by mohlo dojít i v případě, že se vyhneme širší finanční tísni. Korekce trhu s bydlením již probíhá v některých evropských zemích, například v České republice, Dánsku a také ve Švédsku, kde ceny nemovitostí klesly více než 6 % v roce 2022“.

„Pokles cen nemovitostí by se mohl zrychlit, pokud trhy přecení rizika inflace a zpřísnění finančních podmínek více, než se očekávalo. Pokles cen bude mít negativní dopady na bilance domácností a banky,“ dodal Mezinárodní měnový fond.

Mohou se také zvýšit splátky hypoték, protože centrální banky zvyšují úrokové sazby ve snaze snížit úroveň inflace. Držitelé hypoték tak mohou mít menší příjem na utrácení a v některých případech se mohou dostat do bodu, kdy nebudou schopni splácet své půjčky. Banky mohou mít problémy také v prostředí, kde neprobíhají platby.

„Empirické modely spojující ceny nemovitostí s jejich základními faktory naznačují nadhodnocení mezi 15 a 20 % ve většině evropských zemí. Takže vzhledem k tomu, že úrokové sazby hypoték stále rostou a reálné příjmy klesají kvůli inflaci, ceny nemovitostí na mnoha trzích v poslední době klesly,“ uvedl. řekl. krabice.

Ukázala to data evropského statistického úřadu Eurostat Ceny domů jdou dolů Poprvé od roku 2015. V celé Evropské unii klesly ceny domů ve čtvrtém čtvrtletí 2022 o 1,5 % ve srovnání s předchozím tříměsíčním obdobím.

Alfred Kammer, ředitel evropského oddělení MMF, řekl CNBC ve Švédsku.

Odhady zároveň poukazují na další problémy s inflací. Mezinárodní měnový fond očekává, že jádrová inflace bude letos v eurozóně činit 5,3 % a příští rok 2,9 %, což je nad cílem Evropské centrální banky ve výši 2 %.

„ECB potřebuje zvýšit úrokové sazby relativně brzy a musí je udržet alespoň do poloviny roku 2024. Očekáváme, že se vrátíme k 2% inflačnímu cíli do roku 2025,“ řekl Kammer pro CNBC.

Příští týden se má sejít Evropská centrální banka a jeden z jejích členů nedávno naznačil, že zvýšení o 50 bazických bodů není na stole. Centrální banka se vydala na turistickou stezku v červenci 2022, kdy zvýšila svou klíčovou sazbu z -0,5 % na 0. Klíčová sazba ECB je aktuálně na 3 %.

Nejnovější údaje o inflaci v eurozóně ukázaly, že základní sazba klesla v březnu na 6,9 % z 8,5 % v únoru. Jádrová inflace, která nezahrnuje náklady na energie a potraviny, vykázala ve stejném období mírný nárůst.

„Je potřeba další zpřísnění, a když se dosáhne konečné úrokové sazby, musí se ta konečná sazba udržet delší dobu, protože jádrová inflace (…) je vysoká, a je velmi perzistentní. A není nic horšího, než se pozastavit boj proti inflaci.“ Úsilí je příliš brzy, nebo se ho vzdáváme příliš brzy, protože pokud to potřebujete udělat znovu, náklady pro ekonomiku jsou mnohem vyšší.“

Ve Švédsku, kde ceny domů v loňském roce výrazně klesly, inflační očekávání také naznačují, že centrální banka má větší prostor pro zvýšení sazeb. Podle nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu se očekává, že celková míra inflace bude letos činit 6,8 % a příští rok 2,3 %.

Podobný obrázek je také ve Spojeném království, kde se očekává, že celková inflace letos dosáhne 6,8 % a v roce 2023 3 %.

Uprostřed těchto očekávání Mezinárodní měnový fond navrhl, že centrální banky nemají jinou možnost, než přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb.

„Vysoká jádrová inflace, která bude pravděpodobně trvalejší, než se očekávalo, zaručuje zpřísnění měnové politiky, dokud jádrová inflace nebude jednoznačně na cestě zpět k inflačním cílům centrální banky,“ uvedl fond.