Český režisér Martin Kohut se zaměří na bytovou krizi, různorodé Naučila se vyvinout nový film pod pracovním názvem „City Growth“.
„Žádné město není schopno vyřešit bytovou krizi bez výstavby nových bytů, takže je stále větší a větší – je to nekonečný proces. Myšlenka nekonečného růstu je něco, co bych rád prozkoumal, protože jde také o klima.“ Místo toho, abychom se soustředili na problém, děláme více,“ říká.
Kohutovi, narozenému v roce 1984, bylo pouhých 5 let, když se bývalým Československem prohnala sametová revoluce, která ukončila vládu komunistické strany. V „Points for the President alias Attempted Counter-Revolution“ je poprvé celosvětově uveden na Ji.hlava Intl. Filmový festival se znovu vrací do té doby a snaží se přijít na to, co se pokazilo.
„Byl jsem tam; mával jsem vlajkou. Pro mou generaci je to důležité téma, které nás ovlivnilo.“
„Ukazuji něco, co lze pozorovat i v jiných zemích. Všechny reformy, které proběhly v 90. letech, byly z velké části inspirovány Západem, od Reaganomiky a Thatcherové, a tato adaptace nebyla úplně přímočará. Tento historický moment může být považován za šťastný konec, ale ve skutečnosti to byl jen začátek něčeho nového.“
Kohut naznačuje, že když se voliči snažili najít místo v novém systému, začali se k moci dostávat populističtí čeští politici. Včetně prezidenta Miloše Zemana, který si odpykává druhé funkční období a momentálně leží v nemocnici, nebo premiéra Andreje Babiše, kterému se kdysi říkalo „český Trump“. Zatímco se film zaměřuje na události před parlamentními volbami v roce 2017 a prezidentskými volbami, které následovaly, Babiš nedávno utrpěl šokovou porážku v říjnu, několik dní po zveřejnění inkriminovaných Pandora Papers.
Když jsem začal natáčet, Donald Trump byl na pokraji vítězství a byla to diskuse o Brexitu. Bylo také jasné, že mnozí v České republice jsou frustrováni současným systémem – proto je to k tomuto druhu „charismatu“ přitahuje. Problém tradičních levicových stran v Česku je v tom, že jejich představitelé jsou nepřesvědčiví. Často vypadají jako gangsteři nebo jdou do politiky, aby si vydělali nějaké peníze. Lidé jsou kvůli tomu naštvaní.“
Kohut se rozhodl pro film promluvit k co největšímu počtu lidí a pokrýt různé politické události, aby ukázal, jak se v jeho zemi vyvíjelo chápání demokracie.
Tento druh transformace nelze obsáhnout v jediném diskursu nebo přímém vysvětlení. „Problémem“ sametové revoluce bylo, že mnoho lidí ji považovalo za něco symbolického, ale žádný jasný plán do budoucna neexistoval. To je známý fakt že mnoho lidí, kteří se připojili k demonstracím v roce 1989, ve skutečnosti nebojovalo za tento neoliberální kapitalismus.“
Kohút, inspirovaný dokumentem Karla Vaciče z roku 1992 „Nový Hyperion aneb Svoboda, rovnost, bratrstvo“, měl sice přístup k mnoha akcím, ale ne vždy byl vítán – zejména politici strany ANO Babiš.
Ve svém filmu Vashik chodil a mluvil s prezidentem, ministry a poslanci. Situace se hodně změnila. Vyzvala ho, aby se zaměřil na voliče, nicméně v návaznosti na slova bývalého premiéra Petera Betharta, který tvrdil: „Lidé nejsou hloupí.
„Tento citát je opravdu důležitý. Je to něco, co musíme všichni zvážit,“ říká s odkazem na další slavné jméno: Miloše Formana.
Když točil Hasičský ples, chtěl ztvárnit komunistické funkcionáře. Nemohl to udělat přímo, takže to ukazovalo odraz toho, jak to fungovalo. Politici jsou konstruktivní, odráží to, co si o nich veřejnost myslí. Tady mluvím o prezidentu Zemanovi, ale projevuje se to většinou skrze všechny ty lidi, kteří si o něm budují svou představu.“
Film s podporou Českého filmového fondu vznikl v produkci Platformy GPO, producentem a kameramanem je Jakub Wagner.
„Body za takzvaný pokus o kontrarevoluci“
„Introvert. Analytik. Zapálený řešitel problémů. Totální tvůrce. Baconaholik. Průzkumník. Obecný internetový fanatik. Televizní odborník.“
