Jak Češi utvářeli dějiny Chicaga

Češi v Chicagu první představení Pátek 20. května ve 20:00.

Na přelomu 20. a 20. století mělo Chicago třetí největší českou populaci na světě, Podle Encyclopedia of ChicagoHned za Prahou a Vídní. Výrazná přítomnost Čechů ve městě byla zřejmá v názvech čtvrtí, jako je Plzeň nebo místech, jako je Český národní hřbitov na severozápadní straně, a ve vznikajícím politickém životě českého imigranta Antona Čermáka, který by byl zvolen starostou Chicaga v roce 1931 jako demokrat. Od té doby nebyl republikánský starosta.

Říká Lawrence Jacobs, producent a redaktor nového dokumentu Češi v Chicagu, který má na WTTW premiéru v pátek 20. května ve 20:00. „Reprezentuje svobodomyslné hnutí chicagských Čechů,“ dodává Susan Marcinkos, producentka a režisérka dokumentu. „V českém lidu existuje tento nezávislý, progresivní kmen.“

Antikatoličtí volnomyšlenkáři tvořili velkou část české populace v Chicagu, kde založili Český národní hřbitov, a měli vlastní noviny. „Češi měli vždy liberálnější vztah k náboženství, staletí zpátky až k reformátorovi Janu Husovi, a vždy silně vnímali svůj mateřský jazyk a tradice,“ vysvětluje Marcinkus. „Takže pro ně bylo těžké být po dlouhou dobu pod kontrolou Rakousko-Uherska. Pokud se chtěli v životě posunout dál, museli se stát katolíky a jejich jazyk byl potlačován.“

Podle tradice rodiny Marcinkosů byl její slovenský dědeček zatčen za to, že na veřejnosti mluvil slovensky. (Součástí Rakousko-Uherska byli i Slováci, sousedé Čechů. Oba národy byly sloučeny do samostatného Československa, vzniklého poprvé po 1. světové válce. Slovensko.)

„Jako mnoho přistěhovalců přišli Češi do Ameriky a Chicaga z ekonomických důvodů, ale – což je úžasná věc – myslím, že mnozí z nich přišli za svobodou. Chtěli tu svobodu, která jim byla za císařství odepřena,“ říká Marcinkus.

Česká dlouhá tradice disentu a antiestablishmentu, zejména mezi volnomyšlenkáři, se projevila v politické práci Chicaga. Čeští dělníci byli hlavní součástí turbulentního chicagského dělnického hnutí na konci 19. století a sehráli důležitou roli jak v celonárodní železniční stávce v roce 1877, tak v roce 1886 v osmihodinové stávce v pracovní den, která vedla k tragické aféře Haymarket.

„Nevěděl jsem o tom, že by se do práce zapojili Češi, a cestou jsme si uvědomili, Wow, to je obrovský přínos,“ říká Jacobs. „Líbil se mi jejich smysl pro vzpouru a nezávislost.“

Češi v Chicagu se také zasadili o nezávislost svého národa na Rakousko-Uhersku, poskytovali finanční prostředky, podporu a často hostili jednoho ze zakladatelů samostatného Československa Tomáše Masaryka. „Chicago bylo hlavním americkým městem aktivit, které přineslo Čechům svobodu a suverenitu bezprostředně po první světové válce,“ říká Marcinkus. „Mezi Chicagem a českými zeměmi byl a stále je velmi silný vztah.“

Masarykova dcera, socioložka Alice, také strávila čas, který označila za formativní, v Chicagu, kde pracovala s Jane Addamsovou v Hull House. Byla jednou z několika českých žen píšících v Chicagu: „Byl tam obrovský český ženský tisk, všechny ženy, od přepážek přes tiskárny až po vydavatelství a psaní,“ říká Marcinkus – další příklad české progresivity.

„Myslím, že Spojené státy a Chicago zejména daly Čechům úžasný pocit zmocnění k dosažení jejich cílů,“ říká Marcinkus. „Opravdu si vážili demokratických způsobů a cítili se velmi silně zapojeni do demokratického procesu.“

Byli také hluboce zapojeni do svých komunit, mimo jiné prostřednictvím sokolů nebo gymnastických spolků, které sloužily jako shromažďovací místa a navozovaly pocit pospolitosti. „Měli silný smysl pro obchod a velmi rychle se integrovali,“ říká Marcinkus. „Několik historiků z Chicaga, včetně Dominica Basegy, mi řeklo, jak se Češi asimilovali rychleji než téměř jakákoli jiná etnická skupina. Jejich vzestupný pohyb byl obrovský.“

Jak se české komunity utvrzovaly, přesouvaly se neustále na západ: nejprve z nedaleké západní strany, pak do Plzně a dnešní vesničky a pak na předměstí Cicero, Bruen a Riverside. (Trasa vede po Čermákově silnici, pojmenované po tomto českém politikovi.) Ale zachovali si svou kulturu a spojení s Evropou: „Lidé často říkali, že angličtina je druhým jazykem a až donedávna se v některých z těchto čtvrtí mluvilo více česky než anglicky,“ říká Marcinkus.

George Halas, zakladatel Chicago Bears, byl Čech, stejně jako Ray Kroc, který byl zodpovědný za globální expanzi McDonald’s. Jodi Bar Topinka, první žena státní pokladnice státu Illinois, porušila tradici české loajality k Demokratické straně v Chicagu, která vyvrcholila zvolením Čermáka starostou.

Jak říká Marcinkus: „Češi přispěli do Chicaga hojností darů.“