[INTERVIEW] Český vyslanec vysvětluje priority a plány své země jako předseda Rady Evropské unie

I když je pravda, že Češi se během svého předchozího předsednictví v Radě EU podíleli na řešení ruské plynové krize, tentokrát čelí úplně jiné energetické krizi, protože země znovu přebírá předsednictví v Radě, řekl prezident. český vyslanec v Soulu.

„V té době to byl problém, který byl vnímán jako něco, co lze vyřešit jednáním,“ řekl Gustav Salamica, český velvyslanec v Koreji v rozhovoru na ambasádě v Soulu.

V lednu 2009 se Česká republika ujala předsednictví Rady, politického orgánu Evropské unie, v době eskalujícího diplomatického sporu mezi Ruskem a Ukrajinou o ceny plynu.

Během měsíce Rusko odřízlo plyn z Ukrajiny a také přerušilo značné množství plynu do Evropy. Tehdy prý až 80 procent ruského plynu do Evropy proudilo potrubím na Ukrajině.

Český premiér Mirek Topolánek upevnil svou roli předsedy Rady Evropské unie a zprostředkoval jednání mezi Vladimirem Putinem, tehdejším premiérem Ruska, a lídry Ukrajiny. Evropská unie zprostředkovala dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou a toky plynu z Ruska na Ukrajinu a do Evropy se koncem ledna vrátily k normálu.

Předseda Rady Evropské unie dnes pokračuje ve vývoji zahraničněpolitických strategií, ale již je přímo neprovádí, což byla role, která byla v roce 2011 delegována na Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ).

Na této souborové fotografii z 8. března jsou zachyceny potrubí na přistávacích zařízeních plynovodu „Nord Stream 1“ v německém Lubmenu. [REUTERS/YONHAP]

Také řešení energetické krize jsou nyní složitější než v roce 2009.

„Tentokrát není úkolem vyjednávat, ale najít dlouhodobého alternativního dodavatele [of energy] řekl Salamica, který byl také ministrem dopravy země během posledního českého předsednictví v Radě Evropské unie.

Abychom se dozvěděli více o prioritách a plánech českého předsednictví v Radě, protože Evropa čelí několika bojovým frontám současně, nemluvě o rostoucích klimatických katastrofách, Korea JoongAng Daily se nedávno setkal se Slameckou v jeho kanceláři v Soulu. Níže jsou upravené úryvky z rozhovoru.

s. Jaké jsou priority českého předsednictví v Radě Evropské unie z mnoha krizí, kterým Evropa čelí?


C. Předsednictví má pět hlavních oblastí, a to zvládání uprchlické krize a poválečnou obnovu na Ukrajině, práci na energetické bezpečnosti v Evropě, dále evropské obranné schopnosti a kybernetickou bezpečnost, budování evropské ekonomické odolnosti a demokracie. institucí. Klima a zelená diplomacie jsou také zahraničněpolitickými prioritami českého předsednictví v Radě.

Na souborové fotografii pořízené 16. července 2021 sedí auto pod vodou po povodni v Cheney v provincii Lutych v Belgii. Vědci tvrdí, že tento rok je v bubnování klimatických podivností v poslední době něco jiného. To zahrnuje bezprecedentní smrtící záplavy v Německu a Belgii, teplotní rekordy 116 stupňů v Portlandu a Oregonu a podobně smrtící teploty v Kanadě spolu s lesními požáry. [AP/YONHAP]

Krize na Ukrajině a energetická bezpečnost v Evropě spolu úzce souvisejí. Jak ho hodlá české předsednictví řešit současně a jak se může lišit od řešení hledaných v předchozích energetických krizích v regionu?


Role předsednictví Rady EU se od vytvoření Evropské služby pro vnější činnost změnila [EEAS]. To, co dělal český premiér v našem předchozím předsednictví v Radě Evropské unie – agresivně se zapojoval do jednání mezi plynárenskými společnostmi v Rusku a na Ukrajině – už dnes není rolí předsedy Rady.

Rada a předsednictví určují směr politiky v Evropské unii, který mají členové sledovat. [On the energy security front] Tentokrát nejde o vyjednávání, ale o nalezení dlouhodobého alternativního dodavatele [of energy] A vybudování logistického systému, aby se dodávky energie přicházející do evropských přístavů mohly dostat i do vnitrozemských evropských zemí, které do značné míry spoléhaly na potrubí pro příjem ruského plynu.

Uprchlíci v Evropě byli hlavním a rozdělujícím problémem mezi národy Evropy, dokonce ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Jak se kontinent vypořádal s tímto problémem od doby, kdy se přidali uprchlíci z Ukrajiny?


Problém uprchlíků se od ruské invaze na Ukrajinu stal v Evropě složitější a geograficky posunutý. Uprchlíci z Blízkého východu nebo Afriky obvykle hledají azyl v západoevropských zemích, a to především kvůli historickým vazbám mezi zeměmi a jazykové blízkosti. Jako tranzitní země byly v těchto případech většinou využívány země střední Evropy.

Ale s ukrajinskou krizí nyní mluvíme o tom, že počet uprchlíků v Evropě narůstá ze stovek tisíc na miliony a mnozí z nich chtějí zůstat v západní i střední Evropě. V některých středoevropských zemích již Ukrajinci pracovali ve svých zemích kvůli historické a jazykové blízkosti, takže se k nim přidalo mnoho jejich rodin. Protože mnohé z těchto středoevropských zemí nebyly tradičně zvyklé na velký počet uprchlíků, stále probíhají úpravy, které uprchlíkům pomohou najít práci, zdravotní péči a udržitelné vzdělání pro své děti.

Ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanichina (vlevo) se účastní společné tiskové konference s českým ministrem pro evropské záležitosti Mikolasem Beckem, vpravo po jejich jednání o českém předsednictví v Radě Evropské unie a ruské agresi proti Ukrajině v Praze, Česká republika, dne 14. července. [AFP/YONHAP]

Můžete nám přiblížit nedávné rozhodnutí ČR udělovat humanitární víza Rusům, kteří ve své zemi čelí pronásledování kvůli odporu proti válce?


Přestali jsme udělovat jakýkoli typ víz občanům Ruska a Běloruska [since the invasion]. Zároveň jsme ale chtěli pomoci těm, kteří se staví proti režimům, a tak česká vláda začala vydávat víza Rusům nebo Bělorusům, kteří jsou kvůli svým politickým názorům ohrožováni, pronásledováni nebo jsou porušována jejich práva.

České předsednictví v Radě Evropské unie označilo indicko-pacifický region za jednu ze zvláštních oblastí zájmu svých zahraničních vztahů. co to znamená?


Evropská unie a indicko-pacifický region mají ve svých vztazích rostoucí dynamiku, ale v regionu se zvýšilo napětí a není tajemstvím, že jde především o Čínu. Evropa oslovuje stejně smýšlející partnery v regionu, kteří sdílejí stejné hodnoty a stejnou snahu o demokracii, protože je nutné se připravit na možnou eskalaci napětí, která by mohla vést k narušení evropské ekonomiky. Čína v průběhu let vyrostla v mocnou ekonomickou velmoc a je schopna narušit ekonomické aktivity spojené s Evropou a Spojenými státy. Vidíme, že to dokázali v jejích vztazích s Koreou s jejími odvetnými ekonomickými reakcemi [over a diplomatic spat concerning U.S.-led antimissile system installed in Korea]. Takže naše účast v regionu bude zahrnovat prevenci takových případů.

Konference OSN o klimatu COP 27 se bude konat příští měsíc v Egyptě. Jaké jsou plány Rady v návaznosti na některé závazky EU v oblasti klimatu?


COP 27 by mělo vycházet z výsledků loňského COP 26 v Glasgow a zvláštní pozornost by měla být věnována plnění závazků přijatých na COP 26, včetně zmírňujících opatření, vnitrostátně stanovených příspěvků nebo dlouhodobých strategií. Za tímto účelem musí všechny strany, zejména velké ekonomiky, jejichž současné cíle nejsou v souladu s cíli Pařížské dohody, zvýšit své klimatické ambice v roce 2022.

Evropská unie a její členské státy přispěly spravedlivým dílem ke společnému cíli „100 miliard dolarů do roku 2020“ stanovenému rozvinutými zeměmi a budou tak činit i nadále. Chápeme důležitost naplnění tohoto závazku. Podle projekcí OECD udělají rozvinuté země významný pokrok směrem k cíli v roce 2022 a měly by jej dosáhnout v roce 2023. V letech 2024 a 2025 rozvinuté země pravděpodobně překročí cíl 100 miliard dolarů.

Tento snímek z 24. srpna ukazuje slunečnice uschlé kvůli suchu v regionu Rhône-Alpes poblíž Lyonu v jihovýchodní Francii. [AFP/YONHAP]

od Esther Chong [[email protected]]