[INTERVIEW] Český velvyslanec vysvětluje priority a plány země jako předseda Rady EU

[INTERVIEW] Český velvyslanec vysvětluje priority a plány země jako předseda Rady EU

Český velvyslanec v Koreji Gustav Slamecka v rozhovoru pro Korea Joong Aung Daily na české ambasádě v Soulu. [PARK SANG-MOON]

I když je pravda, že Češi se během svého předchozího předsednictví v Radě Evropské unie podíleli na řešení ruské plynové krize, protože se země znovu ujala předsednictví v Radě, tentokrát čelí úplně jiné energetické krizi. český velvyslanec v Soulu.

„V té době to bylo považováno za problém, který lze vyřešit jednáním,“ řekl český velvyslanec v Koreji Gustav Slamecka v rozhovoru na ambasádě v Soulu.

V lednu 2009 se Česká republika ujala předsednictví politického orgánu EU, Rady, v době eskalujících diplomatických sporů o ceny plynu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Během měsíce Rusko zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu a velké množství plynu do Evropy. Tehdy prý ukrajinským plynovodem proudilo 80 procent ruského plynu do Evropy.

Český premiér Mirek Topolánek posílil svou roli předsedy Rady Evropské unie a zprostředkoval jednání mezi bývalým ruským premiérem Vladimirem Putinem a ukrajinskými vůdci. Evropská unie zprostředkovala dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou a toky plynu z Ruska na Ukrajinu a do Evropy byly koncem ledna normalizovány.

Předseda Rady Evropské unie dnes pokračuje ve vývoji zahraničněpolitických strategií, ale přímo je nerealizuje, což bylo v roce 2011 delegováno na Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ).

Potrubí v sesuvných zařízeních plynovodu 'Nord Stream 1' jsou zobrazena v německém Lubminu na tomto snímku z 8. března. [REUTERS/YONHAP]

Potrubí v sesuvných zařízeních plynovodu ‚Nord Stream 1‘ jsou zobrazena v německém Lubminu na tomto snímku z 8. března. [REUTERS/YONHAP]

Řešení energetické krize jsou nyní ve srovnání s předchůdci z roku 2009 také složitější.

„Tentokrát nejde o vyjednávání, ale o nalezení alternativního, dlouhodobého dodavatele. [of energy] „Vytvoření logistického systému, aby se export energie do evropských přístavů dostal do vnitrozemských evropských zemí, které jsou silně závislé na plynovodech pro ruský plyn,“ řekl Slámeka, který byl také tamním ministrem dopravy a posledním českým předsedou Rady Evropské unie.

READ  Polsko, Švédsko a Česká republika vydaly společné prohlášení, ve kterém upírají Rusku účast v play-off mistrovství světa 2022.

Vzhledem k tomu, že Evropa čelí několika frontám najednou, nemluvě o rostoucích katastrofách souvisejících s klimatem, Korea Jungkook Daily se nedávno posadil se Slameckou v jeho kanceláři v Soulu, aby se dozvěděl více o prioritách a plánech českého předsednictví pro Radu. Následují upravené části rozhovoru.

K. Jaké jsou priority českého předsedy Rady EU z mnoha krizí, kterým Evropa čelí?


A. Předsednictví má pět klíčových oblastí, a to uprchlickou krizi a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost v Evropě, stejně jako evropské obranné schopnosti a bezpečnost v kyberprostoru a budování evropských institucí hospodářské a demokratické odolnosti. Klima a zelená diplomacie je zahraničněpolitickou prioritou Rady prezidenta ČR.

Na této kartotéce ze 16. července 2021 je zatopené auto pod vodou v Cheny v provincii Liege v Belgii.  Vědci tvrdí, že letošní rok se liší od nedávného bubnování klimatických šílenců.  Patří mezi ně rekordní záplavy v Německu a Belgii, rekordní teploty 116 stupňů v Portlandu v Oregonu a podobně bouřlivé teploty v Kanadě a také lesní požáry. [AP/YONHAP]

Na této archivní fotografii ze 16. července 2021 je zatopené auto pod vodou v Cheny v provincii Liege v Belgii. Vědci tvrdí, že letošní rok se liší od nedávného bubnování klimatických šílenců. Patří mezi ně rekordní záplavy v Německu a Belgii, rekordní teploty 116 stupňů v Portlandu v Oregonu a podobně bouřlivé teploty v Kanadě a také lesní požáry. [AP/YONHAP]

Ukrajinská krize a energetická bezpečnost Evropy spolu úzce souvisejí. Jak je české předsednictví hodlá řešit současně a v čem se mohou lišit od řešení hledaných v předchozích energetických krizích v regionu?


Předsednictví v Radě Evropské unie se od vytvoření Evropské služby pro vnější činnost změnilo [EEAS]. To, co dělal český premiér v našem předchozím předsednictví v Radě Evropské unie – silně zapojený do vyjednávání mezi ruskými a ukrajinskými plynárenskými společnostmi – není dnes rolí předsedy Rady.

Rada a předsednictví určují směr politik EU, kterým se musí členové řídit. [On the energy security front] Výzva tentokrát není o vyjednávání, ale o hledání alternativního, dlouhodobého dodavatele [of energy] a vytvoření logistického systému, aby se export energie do evropských přístavů dostal do vnitrozemských evropských zemí, které jsou silně závislé na plynovodech pro ruský plyn.

READ  České restaurace se mají znovu otevřít po rozhodnutí soudu

Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu byli uprchlíci v Evropě hlavním a rozdělujícím problémem mezi zeměmi v Evropě. Jak se kontinent vyrovnává s přílivem uprchlíků z Ukrajiny?


Problematika uprchlíků se od ruské invaze na Ukrajinu stala v Evropě složitější a geografickější. Obecně platí, že uprchlíci z Blízkého východu nebo Afriky hledají azyl v západoevropských zemích, především kvůli historickým vazbám a jazykové blízkosti mezi zeměmi. Jako tranzitní země byly v těchto případech často využívány země střední Evropy.

Ale s krizí na Ukrajině se nyní bavíme o stovkách tisíc až milionech uprchlíků v Evropě, z nichž mnozí chtějí zůstat v západní a střední Evropě. V některých středoevropských zemích již Ukrajinci pracovali ve svých zemích kvůli historické a jazykové blízkosti, takže se k nim přidalo mnoho jejich rodin. Vzhledem k tomu, že mnoho z těchto středoevropských zemí tradičně neřeší velký počet uprchlíků, stále existuje úprava, která uprchlíkům pomůže najít stabilní zaměstnání, zdravotní péči a vzdělání pro své děti.

Vicepremiérka Ukrajiny Olha Stepanyshina (vlevo) se účastní společné tiskové konference s českým ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Pecem.  Dne 14. července. [AFP/YONHAP]

Vicepremiérka Ukrajiny Olha Stepanyshina (vlevo) se účastní společné tiskové konference s českým ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Pecem. Dne 14. července. [AFP/YONHAP]

Můžete nám přiblížit nedávné rozhodnutí ČR udělit humanitární víza Rusům čelícím doma perzekuci kvůli protiválečným protestům?


Přestali jsme udělovat jakákoli víza občanům Ruska a Běloruska [since the invasion]. Zároveň jsme ale chtěli pomoci těm, kteří se stavěli proti režimům, a tak česká vláda začala vydávat víza Rusům či Bělorusům, kterým bylo kvůli jejich politickým názorům vyhrožováno, pronásledováno nebo porušována jejich práva.

České předsednictví v Radě Evropské unie označilo indo-pacifický region za jednu ze svých zvláštních oblastí vnějších vztahů. Co to znamená?


Evropská unie a indicko-pacifický region zažívají ve svých vztazích rostoucí dynamiku, ale není tajemstvím, že napětí v regionu vzrostlo, a to souvisí především s Čínou. Evropa oslovuje stejně smýšlející partnery v regionu, kteří sdílejí stejné hodnoty a stejnou snahu o demokracii, protože je nutné připravit se na možnou eskalaci napětí, která by mohla vést k narušení ovlivňujícím evropskou ekonomiku. V průběhu let Čína vyrostla v silnou ekonomickou velmoc a je připravena narušit ekonomickou aktivitu spojenou s Evropou a Spojenými státy. V jejích vztazích s Koreou vidíme, že to dokázali s jejími ekonomickými odvetnými opatřeními [over a diplomatic spat concerning U.S.-led antimissile system installed in Korea]. Takže naše spolupráce s regionem bude zahrnovat prevenci takových případů.

READ  Větší obrázek: Čekání na silnici nikde v ČR v 90. letech | Fotografování

Konference OSN o klimatu COP 27 se bude konat příští měsíc v Egyptě. Jaké jsou plány Rady splnit některé závazky EU v oblasti klimatu?


COP 27 by mělo vycházet z výsledků loňského COP 26 v Glasgow a věnovat zvláštní pozornost plnění závazků přijatých na COP 26, včetně zmírňování, vnitrostátně stanovených příspěvků nebo dlouhodobých strategií. Za tímto účelem musí všechny strany, zejména velké ekonomiky, jejichž současné cíle neodpovídají cíli Pařížské dohody, do roku 2022 zvýšit své klimatické ambice.

EU a její členské státy přispěly svým spravedlivým dílem k „cílu 100 miliard dolarů do roku 2020“, který stanovily rozvinuté země, a budou tak činit i nadále. Chápeme důležitost naplnění tohoto závazku. Podle projekcí OECD udělají rozvinuté země výrazný pokrok směrem k cíli do roku 2022 a měly by jej dosáhnout do roku 2023. V letech 2024 a 2025 rozvinuté země pravděpodobně překročí cíl 100 miliard dolarů.

Tato fotografie pořízená 24. srpna ukazuje zvadlé slunečnice v důsledku sucha v regionu Rhône-Alpes poblíž Lyonu v jihovýchodní Francii. [AFP/YONHAP]

Tato fotografie pořízená 24. srpna ukazuje zvadlé slunečnice v důsledku sucha v regionu Rhône-Alpes poblíž Lyonu v jihovýchodní Francii. [AFP/YONHAP]

Autor: Esther Sung [[email protected]]

You May Also Like

About the Author: Alanna Cobbett

"Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *