„Souhlasím a budu konkrétnější. Řekl bych, že už jsme v recesi, když mluvíme. Recese je definována jako dvoučtvrteční pokles reálného HDP. První zprávu jsme skutečně viděli ve třetím čtvrtletí 2022. Teď už jen čekáme na čtvrtletní údaje za čtvrté, ale jsem si docela jistý, že i tam dojde k poklesu.
„Takže už jsme v recesi, alespoň pro mě. Myslím, že budeme pravděpodobně zasaženi více než většina ostatních zemí Evropské unie.“
Michel také uvedl, že překonání inflace bude i letos prioritou ČNB a že recese by mohla tomuto procesu pomoci. Začne podle vás na jaře inflace výrazněji klesat, jak sliboval šéf České národní banky?
„Ano. To je něco, co se centrální bankéři zdráhají veřejně přiznat. Spoustě lidí se to ve skutečnosti nelíbí, ale my opravdu neznáme jiný způsob, jak bojovat s inflací než vyvoláním ekonomického poklesu.“
„To je důvod, proč centrální banky zvyšují úrokové sazby. I když evidentně nechtějí deflaci, je to jediný nástroj, jak bojovat s inflací. Když to spojíte s vysokými cenami energií, vede to k tomu, že lidé nebudou mít moc peněz.“ mít možnost získat půjčky a utrácet, takže si nebudou kupovat mnoho domů, TV atd. Takže kvůli menší poptávce nemohou výrobci zvyšovat ceny a tak musí začít klesat inflace.
„Ve hře budou dva efekty. Na jedné straně bude nižší poptávka tlačit na snižování inflace. Na druhé straně zde bude stále určitý dopad vyšších cen energií. Tento jev bude stále přítomen na začátku rok, kdy do hry vstupuje spousta nových cen zemního plynu a elektřiny.
„Všechny budou dražší než loni, takže to bude proinflační efekt. To se po prvních měsících rozplyne a zanechá nám tento protiinflační efekt nižší poptávky. Takže bych souhlasil, že inflace začne na jaře klesat.“
Kromě nedávných krizí jsme v posledních letech byli svědky výrazného nárůstu českého veřejného dluhu. Vláda schválila rozpočet na rok 2023, který je založen na dodatečném schodku ve výši 375 miliard korun. Jak moc bychom se měli obávat vysokého poměru českého dluhu k HDP?
„Ne v krátkodobém horizontu.“ Na evropské poměry jsme již začali na velmi nízké úrovni zadlužení a ani nyní, když utrácíme velké částky, to nestačí k tomu, aby nás zatlačilo na nebezpečné území. Současné projekce předpokládají, že náš poměr dluhu k HDP v příštích třech letech vzroste na přibližně 45 procent.
„45 procent je stále málo. Pokud se nepletu, tak Spojené státy mají poměr dluhu k HDP zhruba 100 procent. Řecko, nejslavnější příklad země, která zkrachovala z poslední doby, je zhruba 180 procent. Takže bych se žádného hrozícího bankrotu nebál.
„Nicméně, pokud jde o náš rozpočet, existuje jedna hrozba. Deficity, které jsme zaznamenali v posledních třech letech a které plánujeme do budoucna, jsou strukturální deficity. A to je něco, co tu bude, i když To bude vyžadovat nějakou politickou akci, a ta nezmizí.“ Kvůli příznivému ekonomickému počasí to bude vyžadovat, aby někteří politici provedli velmi bolestivé úpravy na straně výdajů nebo příjmů.
„Jediná obava, kterou v tomto ohledu mám, je, zda najdeme politickou vůli to změnit ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Protože pokud to neuděláme, za 10 let bychom mohli mít nějaké potíže.“
