Do Antarktidy! Čeští vědci budou zkoumat klimatické změny, zvířata a stres

Po rozsáhlých klinických studiích odletělo minulý týden 16 českých vědců z Vídně do Chile – kde museli strávit vánoční svátky v izolaci, aby vyloučili strumu.

Pokud vše půjde dobře, v úterý vědci dorazí na King George Island, 120 kilometrů od pobřeží Antarktidy, a poté doplují k univerzitě. [Gregor] Mentální polární stanice – Pojmenována po nejslavnějším brněnském vědci, otci genetiky.

Foto: Masarykova univerzita Brno

Jedná se o 15. českou antarktická plavba. Tým geologů, mikrobiolog, fyziolog rostlin a další odborníci plánují zůstat na ledovém kontinentu zhruba tři měsíce.

V rámci svého dlouhodobého výzkumu klimatických změn bude tým studovat stav ledovců, říčních a jezerních systémů a rozšíření permafrostu.

Během této doby budou také studovat ptáky a savce žijící na jižní polokouli Země, včetně rybáků arktických, tučňáků a tuleňů sloních, říká Philip Herbach, vedoucí cestování.

„Množství výzkumu závisí na tom, kolik zvířat v naší oblasti vidíme, protože během sezóny se můžeme setkat pouze s jedním tučňákem. Někdy vidíme i stovky.

Mentální polární stanice byla postavena před 20 000 lety na ledu. Jak ledovec ustupoval a krajina se formovala, vznikaly nové formy života.

Foto: Masarykova univerzita Brno

Kromě pokračování v objevování této evoluce a dopadu klimatických změn je jednou z novinek letošní cesty Masarik University projekt, který umožní vědcům lépe porozumět změnám, které se odehrávají pod povrchem, říká Philip Herbesek.

READ  Ve věku 94 let zemřel česko-francouzský spisovatel Milan Kundera

„Rádi bychom spolupracovali s našimi portugalskými a španělskými kolegy na vybudování sítě pro měření vlhkosti půdy na Antarktickém poloostrově. Půdní vlhkost je hlavním faktorem ovlivňujícím jak fyzikální procesy místního prostředí, tak šíření vegetace.

V neposlední řadě chtějí vědci studovat sami sebe – tedy reprezentativní model lidských bytostí. Je důležité posoudit dopad stresu na zdraví lidí v polárních oblastech, říká Philip Herbesek.

„Pobyt v Antarktidě může simulovat, jak lidské tělo reaguje na vesmírné podmínky. Tato data lze například využít při plánování dálkových letů na Mars.

Vědci dokážou mimo jiné přesně změřit tepovou frekvenci a počet kroků, které každý den udělají. V tomto ohledu český tým spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou.

You May Also Like

About the Author: Alanna Cobbett

"Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *