PRAHA (Reuters) – Poslanecká sněmovna českého parlamentu v pátek schválila zákon, který ukládá státním rozpočtům od příštího roku vyčleňovat na obranu výdaje ve výši nejméně 2 % hrubého domácího produktu.
Evropské státy zrychlily své obranné výdaje v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, protože mnoho hlavních měst dosud nesplnilo závazek NATO k financování 2 % HDP.
V rozpočtu na rok 2023 jsou výdaje na obranu plánovány ve výši 1,52 % HDP.
Návrh zákona odhaduje, že k dosažení požadované úrovně je zapotřebí dalších 21,5 miliardy korun (asi 1 miliarda USD) oproti střednědobým fiskálním projekcím vlády v centrálním státním rozpočtu na rok 2024.
Česká republika, která je od roku 1999 členem NATO, se po letech nedostatečného vynakládání prostředků a po zásobování Ukrajiny stovkami kusů těžké vojenské techniky v uplynulém roce snažila o vybudování a modernizaci svých ozbrojených sil.
V prosinci země podepsala nezávazné memorandum se Švédskem na dodávku více než 200 bojových vozidel pěchoty CV90. Rovněž probíhají jednání se Spojenými státy o nákupu 24 letounů F-35.
Dodatečné výdaje by však mohly zkomplikovat snahu středopravé vlády snížit rozpočtový deficit v roce 2024 o 70 miliard korun z 295 miliard korun plánovaných na letošní rok.
Aby zákon vstoupil v platnost, musí ho schválit horní komora parlamentu a podepsat prezident.
(Zpráva Roberta Muellera) Střih Mark Heinrichs
Naše standardy: Thomson Reuters Trust Principles.
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“