„Abyste měli představu, jak může HANKA přispět, předchozí analyzátory ve vesmíru měly rozlišení ekvivalentní tomu, co vidíte svýma očima. Ale teď se díváme přes mikroskop. Jan Sapka z Heirovského ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR se snaží shrnout zařízení v mikrovlnném měřítku, na kterém pracují. HANKA je česká iniciála pro to, co vědci nazývají „Analyzátor hmotnosti pro kosmické aplikace“.
Jeho hlavním cílem, říká Žabka, je určit složení neznámých vesmírných vzorků s velmi vysokým rozlišením.
„Například hmotnost atomu zlata je stejná jako hmotnost jiných molekul složených z jiných atomů. Pouze analyzátor s vysokým rozlišením dokáže rozlišit mezi těmito dvěma případy.“
„Flotila spektrometrů jako Hanka by mohla analyzovat zajímavé objekty ve Sluneční soustavě a vytvořit mapy důležitých prvků pro budoucí generace vesmírných průzkumníků.“
Koncepčně je zařízení založeno na hmotnostním analyzátoru iontové pasti zvané „Orbitrap“ vyvinutém ruským fyzikem Alexandrem Makarovem v 90. letech. Zařízení převádí zachycené ionty na hmotnostní spektrum, které je následně analyzováno na frekvence. Vědci z Heirovského institutu získali jeden z těchto orbitropů a přizpůsobují jej náročným podmínkám vesmíru.
Při srovnání kolonizace vesmíru s dávnou dobou průzkumu John Chapka říká, že HANKA by mohla pomoci lidstvu získat přístup k nezměrnému bohatství skrytému ve sluneční soustavě.
„Abych uvedl příklad, odhaduje se, že asteroid o průměru 500 m by mohl obsahovat tolik platiny, jaké kdy bylo na Zemi nalezeno.
„Jen v pásu mezi Marsem a Jupiterem musí být milion asteroidů. Mnohé z nich mají průměr stovky kilometrů. Například NASA odhaduje jeho hodnotu na zhruba 700 miliard dolarů.
HANKA neslouží jen k touze po budoucím zlatě. Vědci pracující na projektu zdůrazňují, že asteroidy obsahují další atomy a molekuly, které by mohly pomoci lidskému vesmírnému průzkumu. Například voda objevená HANKA v asteroidech by mohla být využívána astronauty nebo dále rozdělena na vodík a kyslík, aby sloužila jako pohonná hmota pro kosmické lodě.
Tým vědců doufá, že pošle své zařízení do vesmíru k testování v rámci mise SLAVIA, která se má uskutečnit za pět let. Tam bude provádět analýzu složení malých meteoritů, které se srazí se zemskou atmosférou.
Pokud bude HANKA přijata a úspěšně dokončí svou misi, existuje naděje, že zařízení najde místo v mnoha budoucích misích na průzkum vesmíru, protože spektrometry s vysokým rozlišením jsou v současné době hledány NASA a Evropskou kosmickou agenturou.
Tým věří, že Hanka by mohla být dokonce použita k hledání mimozemského života ve sluneční soustavě, přičemž Saturnův měsíc Enceladus byl identifikován jako kandidáti na zadržování parních oblaků z jeho ledových oceánů. Primitivní formy života.
