Čeští archeologové pomáhají vědcům najít lidi s hepatitidou B v prehistorických dobách

Hepatitida B (HBV) je jedním z nejběžnějších virů na světě a zabíjí přibližně 820 000 lidí ročně.

Data analyzovaná v mezinárodní studii vedené německým Max Planck Institute for Science of Human History naznačují, že všechny známé geny HBV pocházely z mutace, která zasáhla předky prvních Američanů i jejich nejbližší euroasijské příbuzné. Tito lidé začali být odlišní.

Vědci dále zjistili, že virus byl přítomen ve velkých částech Evropy již před 10 000 lety.

Jedním ze zajímavých poznatků nalezených v datech je, že se vědci domnívají, že mnoho moderních patogenů začalo infikovat lidi až poté, co se začali usazovat a hospodařit, a dokonce se zjistilo, že mezi pytláky převládá hepatitida.

Rozsáhlé možnosti této studie přineslo několik vzorků DNA shromážděných z pohřebišť v České republice.

Dr. Michael Ernie z Archeologického ústavu při České akademii věd je jedním z archeologů, kteří tato data shromažďují a sdílejí s Maxem Planckem a dalšími v rámci společného projektu po dobu pěti let.

Michael Erney |  Foto: Česká akademie věd

Tyto informace jsou založeny na screeningu stovek koster studovaných prehistorickou DNA.

„Je to fascinující objev, protože je velmi obtížné diagnostikovat původ onemocnění, které dnes můžeme dokonce pozorovat u koronaviru.“

„Dokázali jsme najít blízkého společného příbuzného se všemi moderními kmeny hepatitidy B. Mluvili jsme zde o 10 000 až 20 000 letech.“

Nová studie není prvním příkladem úspěšné spolupráce mezi Archeologickým ústavem a Institutem Maxe Plancka.

Začátkem tohoto roku čeští a němečtí vědci zveřejnili důkazy DNA o nejméně třech neznámých migračních vlnách skrz Čechy v prehistorických dobách.

READ  Sorin Maeryan: černý bankéř, zloděj a podvodník

To bylo možné studiem ostatků 271 lidí, kteří žili mezi lety 4 900 a 1 600 př. N. L.

V dalším článku, který bude zveřejněn příští rok, Dr. Erney říká, že týmy nyní pracují. Zajímá se o analýzu rodinných vztahů mezi konkrétní komunitou starší doby bronzové pohřbenou v nekropoli poblíž Mikulovis na Pardubicku.

Na otázku, proč jsou české země úrodným zdrojem pro analýzu prehistorických lidských pozůstatků, doktor Ernie říká, že důvod je dvojí.

„Výhodou pro české země je v tomto ohledu poloha regionu ve středu Evropy a oblast, která zahrnuje různé prehistorické kultury.“

„Tyto kultury jsou relevantní i pro jiné části Evropy.“

Archeologové se stále snaží shromáždit dostatek důkazů, než dospějí ke konečným závěrům o kultuře západní, východní nebo severní Evropy. V této oblasti jsou však vždy odpojeni.

„To znamená, že vzorky, které sbíráme, jsou užitečné pro mnohem větší oblast, než obvykle jsou.“

„Další výhodou je, že máme spoustu koster. Místo toho, aby pochovali mnoho lidí, kteří nemohli sbírat vzorky DNA, je pohřbili.

Nejstarší kostra, která byla kdy v českých zemích nalezena, postižená hepatitidou B, pochází zhruba z roku př. N. L.

You May Also Like

About the Author: Alanna Cobbett

"Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *