Peter Fiala má silné rané vzpomínky na tanky. V srpnu 1968 sovětská armáda napadla Československo a potlačila povstání proti diktátorské nadvládě Sovětského svazu. Více než 100 lidí bylo zabito na ulici, když vzdorovali vojákům.
V té době byly Fialovi pouhé 4 roky, ale stále si pamatoval šok a tíseň svých rodičů, která trvala ještě dlouho poté, co se sovětští vojáci stáhli do jejich nedalekých kasáren.
Nyní je Fialovi 57 let a je předsedou vlády České republiky, která se v roce 1993 pokojně oddělila od Slovenska. Sovětská invaze, která se do dějin zapsala jako „pražské jaro“, přiměla Fialu k velké ostražitosti, pokud jde o Rusko.
Proto Villa neváhala, když nadnesla myšlenku odjet do válkou zničeného Kyjeva, aby se setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na summitu Evropské unie ve Versailles.
„Viděl jsem sovětské tanky v ulicích Prahy a moc dobře vím, co udělaly s mou zemí za dalších 20 let. Už nechci vidět ruské tanky tady ani nikde jinde v Evropě,“ řekl Fiala v exkluzivním rozhovor s The Daily Beast.
„Pokud ho neporazíme [Putin], se nezastaví na Ukrajině. Převálcuje a obnoví SSSR.“
Minulý týden cestovali tři premiéři NATO vlakem do Kyjeva, aby osobně vyjádřili podporu Zelenskému. Polský premiér Mateusz Morawiecki a slovinský premiér Janez Janša se připojují k Vialovi na velmi neobvyklý výlet do válečné zóny.
Zde v České republice jeho odpůrci i někteří jeho příznivci považují Villalu za příliš suchého, dusného a téměř robotického v jeho vystoupeních a veřejných projevech. Nyní bývalý vysokoškolský profesor udělal to, co mnoho lidí považovalo za šokující a odvážné a jiní to označili za extrémně nebezpečné. Ignoroval jeho zpravodajská varování, oblékl si neprůstřelnou vestu a helmu a nastoupil do vlaku do Kyjeva.
Byl to napínavý výlet. Sirény se spustily, když vlak zastavil poblíž západoukrajinského města Lvov a varovaly všechny před hrozícím ruským raketovým útokem.
Premiér vypadal klidně, ale já se bál. Řekl mi s nervózním smíchem náčelník štábu Viala Václav Smolka.
Do Kyjeva dorazili nezraněni a byli převezeni v konvoji aut do zařízení podobného bunkru, kde se s nimi Zelenskij setkal. Smolka řekl, že to bylo spíše město duchů a že uvnitř města bylo mnoho kontrolních bodů a bariér. Delegace si prohlédla poškozené obytné domy, které byly zasaženy ruskými granáty nebo raketami.
Viala přiznává, že se začal cítit emocionálně, když byl svědkem rozsahu zkázy. Viděl některé Zelenského projevy před evropským a britským parlamentem a americkým Kongresem a byl dojat. Při osobním setkání se Zelenským viděl viditelně vyčerpaného Fialu, ale zaznamenal i racionální odhodlání a strategické myšlení.
„Tyto vlastnosti, které má, mohly být nakonec rozhodující a mě osobně naplnily velkou nadějí,“ říká Fiala.
Do Prahy se vrátil s jednou naléhavou prioritou – dodáním zbraní Ukrajině, zejména protitankových a protiletadlových střel. „Tak oni [Ukranians] Mají dost těchto zbraní, aby si mohli vytvořit vlastní bezletovou zónu.“
Ale oni tyto zbraně nepotřebují za měsíce, týdny nebo zítra, potřebují je hned. Myslím, že to mají i bohaté země. Za posledních deset dní jsem viděl obrovský posun v jejich myšlení. Poslali zbraně.“
Kromě zbraní jsou to ekonomické sankce, které Fiala a další vůdci z východní Evropy považují za mocný nástroj, jak Putina napadnout. „Myslím, že jsme to byli my na východě, naše vlastní vyprávění a naše historická zkušenost, co nakonec vedlo celou Evropu k uvalení sankcí na Putinovo Rusko,“ řekl Fiala.
V rozhovoru se Viala na krátkou chvíli vrátila do historie, tentokrát evokovala jinou éru: 30. září 1938. Toho dne byla podepsána Mnichovská dohoda, která dala Československu Adolfu Hitlerovi. Západní mocnosti věřily, že to zpacifikuje Hitlera a zabrání válce v Evropě. Špatně se spočítali.
„My ve východní Evropě říkáme svým spojencům v západní Evropě, že se tomu musíme postavit [Russian] Připomínáme jim, že v minulosti jsme to nedělali a byla to katastrofa.
„Není pochyb o tom, že je rozdíl mezi naší historickou zkušeností a jejich. Pokaždé, když se nyní setkáme, snažíme se tuto zkušenost předat našim západním partnerům. A myslím, že Západ tentokrát naslouchá.“
Nyní je snadné najít Čechy, kteří dali premiérovi Villalovi palec nahoru za jeho postoj k Putinovi a jeho statečnou cestu do Kyjeva.
„Jsem na to hrdý. Konečně naše hlava státu udělala něco mimořádného, prokázala tolik odvahy a velkého srdce,“ řekl mi pražský veterán Camil Brachny, když jsme procházeli kolem budovy Českého národního rozhlasu v Praze, dějiště krvavých povstání. proti nacistům. a komunistické režimy v minulosti.
Brachny vzpomínal na rozhlasové vysílání žádající v roce 1968 o pomoc při obraně stanice před ruskými agresory, aby mohla Čechoslovákům poskytovat nezávislé informace. Odpověděl na volání a spěchal do centra města, aby se postavil ruským silám. Ale historie nám říká, že SSSR zvítězil a svoboda se Čechům a Slovákům vyhýbala dalších 21 let. Nyní musíme podpořit Ukrajinu. Bojují i za nás.“
Zdá se, že Praha stojí pevně na straně Ukrajinců. Modré a žluté vlajky jsou vidět v mnoha oknech, na stožáru nebo v přední části autobusů a tramvají. Neformálně byly vyměněny i některé uliční značky. Jednu z pražských ulic, které se po desetiletí říkalo Rusko, Pražané přejmenovali: „Ruská válečná loď, běž se do prdele.“
Je to odkaz na ukrajinské vojáky na Hadím ostrově, kteří na začátku konfliktu řekli lodi ruského námořnictva v Černém moři, kam se má vydat. Nové značky jsou nyní umístěny podél celé této dvoumílové ulice. Někteří obyvatelé hrdě vystavují dopisy a pohlednice, které právě dostali, se svou novou adresou.
Mladý muž se chystal naskočit na motorku před své auto, řekl, že budova se nachází v přejmenované ulici.
Premiér Viala nepoužívá tak pestrý slovník, ale když dojde na Putina, jeho hlas má ocelový nádech.
Je to válečný zločinec. Musíme izolovat jeho, musíme izolovat celé Rusko. Toto je jediný způsob, jak vyhrát tuto válku. Věřím, že Putin se bude zodpovídat za své zločiny.“
„Introvert. Analytik. Zapálený řešitel problémů. Totální tvůrce. Baconaholik. Průzkumník. Obecný internetový fanatik. Televizní odborník.“
