S Miroslavem Beinhauerem jsem se setkal v Českém muzeu současného umění v centru Prahy, kam chodil cvičit na šesté tónové harmonium ve sbírce muzea.
„Šesttónové harmonium je jako obyčejné pumpové varhany nebo harmonium. Zvláštní je uspořádání kláves. Je to harmonium šestého tónu, to znamená, že každý tón není rozdělen na dvě části jako běžné harmonium, ale do šestých tónů.
„Haba tedy společně s firmou, která tento nástroj vyvinula, Augustem Forsterem, vymysleli nový systém, který má usnadnit hraní. Není to jednoduché, ale když se to naučíte, má to smysl a je to velmi chytré.
„Má tři klaviatury, úplně jiné než klavírní, a má tři barevné klávesy: modrou, bílou a černou. Existují i různé bílé klávesy, což jsou speciální klávesy pro šesté tóny.
Můžete nám přiblížit Aloise Hábu, tvůrce tohoto unikátního nástroje? Chápu, že musel tyto nástroje skutečně postavit, aby mohl hrát svou vlastní hudbu…
„Ano, máte pravdu. Hába byl český skladatel, narozený koncem 19. století v moravských Visovicích do muzikantské rodiny. Od dětství se vyučil muzikantem. Většinou hrál na housle a všechny nástroje.
„Vykrúcať byl v té době na Moravě velmi populární, to znamená, že zpěváci k melodii přidávají nějaké speciální mollové nebo melismatické tóny. A protože Haba měl dobrou výšku, věděl, že tyto tóny nejsou součástí pravidelného systému.
„Takže to byl jeho první kontakt s mikrotóny. Když pak byl ve Vídni na vojenské službě, potkal se s lidmi z jiných koutů Evropy, například z Chorvatska nebo Slovinska, kde byly mikrotóny součástí jejich lidové hudby.
„Hába se během studií ve Vídni a Berlíně velmi zajímal o mikrotonální hudbu, která se stala velkou součástí jeho dědictví. Ve dvacátých letech minulého století zkomponoval mnoho skladeb pro mikrotonální nástroje, například čtvrttónové smyčcové kvartety nebo skladby pro čtvrttónový klavír.
„V roce 1927 bylo postaveno první šesté harmonium a v roce 1928 napsal šest skladeb pro šesté harmonium, Opus 37. Legrační je, že téměř o století později se ještě nehrálo na veřejnosti.“
Co se tedy stalo s harmoniem? Pokud vím, skončilo to v Muzeu hudby, které je součástí Národního muzea a desítky let leží bez využití.
„Ano to je správně. Je to trochu smutné, ale máš pravdu.
Ale naštěstí bylo znovu objeveno.
„Ano, stalo se to v roce 2018. Centrum nové hudby Ostrava, které festival Dny nové opery pořádá, nás požádalo, zda bychom nemohli zkusit zahrát něco z Habovy opery Kingdom Come.
„Takže tohle bylo moje první setkání s tímto nástrojem. Samozřejmě jsem na něj nemohl pořádně hrát, protože part harmonia byl velmi obtížný.
„Na rozdíl od smyčcových nebo dechových nástrojů nemusíte hledat tóny. Pokud stisknete klávesu, máte výšku tónu, což je perfektní.
„Ale udělal jsem, co jsem mohl, a pak jsem si uvědomil, že existuje tento sólový part pro harmonium. Tak jsem se to zkusil naučit a fungovalo to a zamiloval jsem se do tohoto nástroje, protože je tak jiný a tak autentický.
„Nejsem si ale jistý, jestli Haba někdy na ten nástroj hrál na veřejnosti. Myslím, že ho většinou používal k tomu, aby ukázal, jak fungují šesté tóny. Na rozdíl od strunných nástrojů nebo dechových nástrojů nemusíte hledat tóny. Stisknete klávesu , a máte hřiště, které je perfektní.
Kdy jste sám objevil šesté tónové harmonium Aloise Háby? Bylo to jen tehdy, když vás v roce 2018 oslovili organizátoři Ostravského hudebního festivalu?
„Zamiloval jsem si zvukové možnosti, kvalitu zvuku a skutečnost, že každý nový kus napsaný pro tento nástroj je úplně jiný.“
„Ano, je rok 2018. Jméno Aloise Háby samozřejmě znám. Vím, že je to skvělý a plodný skladatel a znám například jeho čtvrttónové klavíry, které jsou známější než šesté harmonium. To může být jeden z důvodů, proč 99 % hudebníků o existenci tohoto nástroje neví.
„Pak jsem kontaktoval pana Andrešku, člověka, který se stará o odkaz Aloise Háby, a ten mi řekl, že po smrti Háby tento nástroj ležel někde v rohu jeho domu a nikdo nevěděl, jak je výjimečný.“
Jak těžké je tento nástroj zvládnout pro profesionálního klavíristu, jako jste vy, a jak moc toho má společného s běžným klavírem?
„Řekl bych, že to nemá nic společného s klavírem, protože klávesy jsou jiné, jsou menší a kratší. Styl hry je úplně jiný než cokoli jiného na světě.“
„Samozřejmě to, že jsem muzikant, je velká výhoda, protože vím, jak fungují kompozice a tak dále. Ale chce to jen hodně trpělivosti a spoustu času.“
Video Aloise Háby – Šest písní pro šesté tónové harmonium, op. 37
„Například v roce 2019, když jsem se rozhodl naučit Opus 37, šest skladeb pro harmonium, chtěl jsem nahrát tuto skladbu, na dva měsíce jsem zrušil všechny koncerty a přestěhoval se sem do Prahy. Tady na nástroj cvičím každý den v muzeu .
„Takže to chtělo hodně trpělivosti a hodně energie. Ale neřekl bych, že potřebujete nějaké speciální dovednosti. Potřebujete trpělivost a musíte věřit, že to, co děláte, je důležité.
Zmínil jsi také, že jsi začal psát novou skladbu pro tento konkrétní nástroj. Kdo je tedy píše a kde budou posluchači pravděpodobně poslouchat?
„To je na tomto projektu to nejfascinující. Když jsem nahrál Opus 37, netušil jsem, že bude mít takový dopad. Ale po zveřejnění nahrávky online mě kontaktovalo několik skladatelů a řekli mi, že nástroj funguje skvěle a že existuje někoho, kdo by to opravdu uměl hrát.
„Od té doby bylo, řekl bych, napsáno pro tento nástroj nejméně dvacet nových skladeb, nejen sólových, ale i komorních nebo skladeb pro harmonium s doprovodem komorního orchestru.
„Letos jsou dvě speciální akce. Jedna je tady v Praze na konci dubna s názvem Microfest. Ve světové premiéře budou tři novinky.
„Jedním z nich je český skladatel Ian Mykiska, který už pro mě kus napsal. Řekl bych, že jeho skladby se k tomuto nástroji velmi hodí a jeho hudbu si vždy rád zahraji.
„Pak bude také světová premiéra na Ostravských dnech na konci srpna. Zazní šest nebo sedm nových skladeb od Billa Niblocka, Bernharda Langa a dalších mezinárodních skladatelů.
Jak těžké je napsat skladbu pro nástroj, když nemáte možnost hudbu skutečně hrát?
„To je hlavní problém pro všechny skladatele. Někteří si přijíždějí do Prahy usnadnit věci a pro mě je to méně náročné.
„Když někdo složí nový nástroj a nemá šanci na něj hrát, uděláme si videohovory nebo mi pošlou partituru a já se na ni snažím, pokud je to možné, hrát. Pokud ne, vrátím partituru a požádám vás o její přepsání. Je to tedy náročný proces pro všechny.
Jak těžké je pro vás přecházet mezi šestým tónovým harmoniem a klasickým klavírem?
„Měl jsem z toho obavy, když jsem začal cvičit na harmonium, dělal jsem jak klavírní, tak harmoniové koncerty. Ale uvědomil jsem si, že je to jednodušší, protože nástroje jsou tak odlišné. Takže jsou to opravdu dvě různé věci a není to problém.
Dá se říci, že hudba psaná pro tento nástroj a obecně mikrotonická hudba byla vytvořena pouze pro specializované publikum? Dokážou to lidé bez hudebního vzdělání ocenit?
„Protože máte tolik možností, jak využít mikrotóny na tomto nástroji, řekl bych, že je to určitě něco pro každého. Může to znít naprosto mimo tento svět a bláznivě a zní to mnohem hezčí a hezčí než standardní nastavení půltónů.“ Takže každému, kdo má zájem o koncert, doporučuji přijít a podívat se, jestli se mu líbí nebo ne.
Co je pro vás na tomto nástroji nejatraktivnější a proč jste si ho zamilovali?
„Zvukové možnosti, kvalita zvuku a každý nový kus napsaný pro tento nástroj je úplně jiný. Nemůžu se nudit.“
„Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek.“
