PRAHA (Reuters) – Předseda vlády Petr Fiala ve středu řekl, že česká vláda ve středu schválila návrh zákona o zastropování výdajů NATO na obranu a jeho příslib minimálně 2 % hrubého domácího produktu od roku 2024.
Legislativa, kterou musí schválit zákonodárci, přichází v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu loni v únoru.
Umožňuje také ministerstvu obrany přesouvat z roku na rok financování velkých akvizičních projektů, což usnadňuje řízení složitých výběrových řízení na zbraně.
Země, stejně jako většina ostatních členů Severoatlantické aliance (NATO), dlouhodobě nesplňuje cíl vydat 2 % HDP na obranu.
Měla nezávazný plán, jak tohoto cíle dosáhnout do roku 2025, po sérii nesplněných cílů předchozími vládami ohledně zvýšení rozpočtů na obranu.
V rozpočtu na rok 2023 se předpokládá, že výdaje na obranu budou činit 1,52 % HDP.
„Chceme, aby tento závazek (2 %)… byl legislativně zakotven,“ řekl Fiala.
Řekl, že „posílení bezpečnostních a obranných schopností je prioritou vlády z dlouhodobého hlediska a je to úkol zejména v této době, kdy Rusko zahájilo válku na Ukrajině.“
Podle vládních dokumentů připravujících zákon by změna mohla vstoupit v platnost v polovině roku 2023 a zvýšit rozpočtový plán na rok 2024 o 21,5 miliardy korun (951,54 milionu dolarů), aby dosáhl 2% cíle.
Česká republika, která je téměř čtvrt století součástí NATO, zvýšila výdaje na obranu od začátku války na Ukrajině a je jedním z největších podporovatelů Kyjeva v poměru k velikosti země v dodávkách zbraní a další pomoci.
Minulý měsíc země podepsala nezávazné memorandum se Švédskem o dodávce více než 200 bojových vozidel pěchoty CV90 v rámci úsilí o modernizaci své armády.
Rovněž probíhají jednání se Spojenými státy o nákupu 24 letounů F-35.
(1 dolar = 22,5950 Kč)
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“
