Česká vláda chce neočekávanou daň od roku 2023, ale uvažuje o jejím předčasném zahájení

PRAHA (Reuters) – Český ministr financí Zbenik Stangora ve středu řekl, že česká vláda upřednostňuje plánovanou neočekávanou daň ze zisků v energetickém a bankovním sektoru od roku 2023, i když se uvažuje i o dani z letošních zisků.

Českými trhy ve středu otřásla zpráva, že vláda může rozšířit navrhovanou daň z nadměrného zisku tak, aby zahrnovala zisky roku 2022, dříve než současné plány, které se týkají pouze let 2023-2025.

Potenciální rozšířená aplikace daně, která se zavádí na financování vládních opatření zaměřených na zmírnění dopadů energetické krize v Evropě, znepokojila investory a způsobila propad akcií výrobce elektřiny ČEZ (ČEZP.PR) o více než 5 % a banky o více než 3 % nižší.

K poklesu došlo poté, co ministryně práce Marianne Goricaová před středečním zasedáním vlády médiím řekla, že koaliční lídři se dohodli, že daň by mohla být zavedena v roce 2022.

Vláda byla původně znepokojena retroaktivním uplatněním poplatku a opatrná vůči právním výzvám.

Stangora po zasedání kabinetu novinářům řekl, že kabinet se stále přiklání k neočekávané dani do roku 2023, což trhy poněkud uklidňuje.

„Přikláníme se k možnosti od 1. ledna 2023,“ řekl Stangora a dodal, že sledoval, jak ostatní v EU zavedou neočekávané daně.

„Může to být konzervativní, ale bezpečnější je mít to účinné od 1. ledna 2023, i když víme, že některé země to mohou dělat jinak.“

Vládní zdroj již dříve uvedl, že právní důsledky daně se stále zkoumají.

Gorica se k dani vyjádřil poté, co se v úterý večer sešli lídři pěti stran vládní koalice.

„V zásadě si myslím, že to lze realizovat do roku 2022,“ řekl ve středu v komentářích České televize Jureka, který stojí v čele malé strany Křesťanských demokratů.

Další představitelka, místopředsedkyně parlamentu Pirátské strany, Olga Richterová, v úterý pozdě na Twitteru uvedla, že se straně „podařilo“ prosadit neočekávanou daň tak, aby zahrnovala zisky za rok 2022.

Oba úředníci uvedli, že konečná verze je v jednání.

Ministerstvo financí navrhlo od příštího roku daň ve výši 60 % ze zisku, která přesáhne 120 % průměru posledních čtyř let ve velkých energetických, bankovních, petrochemických a palivových společnostech.

Jen v roce 2023 chce získat 3,4 miliardy dolarů.

Na banky s čistým příjmem vyšším než 6 miliard korun (240 milionů dolarů) musí být v roce 2021 uvalena neočekávaná daň.

Stejně jako ostatní v Evropské unii se i česká vláda snaží chránit domácnosti a podniky před vysokými cenami energií způsobenými přerušením dodávek a volatilitou trhu způsobenou především ruskou invazí na Ukrajinu. Neočekávaná daň může pomoci pokrýt preventivní opatření, jako je omezení cen elektřiny.

(1 dolar = 25.0000 Kč)

(Reportáž Jan Lopatka a Robert Mueller) Střih Jan Harvey, Philippa Fletcher a Alex Richardson

Naše kritéria: Thomson Reuters Trust Principles.