Bulharská rusofobie po české aféře: nikdy nekončící rozkol

Albin Kurti, vůdce militantní Sebeurčení Hnutí („právo na sebeurčení“) získalo kosovské předsednictví vlády a kategoricky odmítlo myšlenku jakékoli regionální výměny se Srbskem, kterou navrhl vysoký představitel EU pro mezinárodní záležitosti Joseph Borel.

„Nemyslím si, že bychom se měli čehokoli vzdát.“ „To je tlak Srbska.“ Chtějí, abychom dali, “řekl Kurti.

Jak již bylo řečeno, bývalý kosovský prezident Hashim Dassi více podporoval myšlenku regionální výměny než ostatní. V srpnu 2018 dosáhl se svým srbským soupeřem Alexandrem Vusicem předběžné dohody, když se setkali na okraji Evropského fóra v rakouském Albuquerque. Dasi a Vusic zdvojnásobili svoji ochotu podepsat komplexní dohodu a vyzvali EU, aby vystupovala jako prostředník a garant.

„Máme malé okénko,“ řekl tehdy Hashim Dasi. Plánovaná dohoda o účasti vedení EU měla být podepsána již v září 2018 v Bruselu. Celý proces však okamžitě zasáhly neshody ohledně vymezení hranic a protestů opozice v Bělehradě i Prištině.

Podle plánu Hashima Dasiho by otázky delimitace měly být projednávány jako „balíček“ a srbsky osídlené severní kosovské komunity Leposavic, Svekon a Jubin Bodok (přibližně jedna pětina na území Kosova) a jihosrbské komunity Pu ீ o மை ovo a Pu Puo வாக ovo, Medvedeva, obývané hlavně Albánci. Kosovský vůdce tvrdil, že většina albánských regionů skončí v Kosovu a že srbské obyvatelstvo – v Srbsku, pomůže zmírnit napětí mezi Bělehradem a Prištinou.

Podle posledního sčítání lidu v Srbsku žije na území tří jižních srbských komunit asi 90 000 lidí: v Brezevu je 89 procent Albánců a 9 procent Srbů; Ve Fujanovacu je 55 procent Albánců a 34 procent Srbů; V Medveděvu je 26 procent Albánců a 67 procent Srbů. Albánci proto již nyní tvoří většinu populace v Prizeu a Fu-čou. V Medveděvu také jejich podíl neustále roste.

Zatímco prezident Alexander Vu ிக் i obecně uznává převedení kontroly nad severní částí provincie do Bělehradu za odtržení od Kosova, stále je proti myšlence rozšíření „balíčku“ převodu o jihosrbské komunity Brisevo Údolí.

Mimo Balkán neexistuje v této otázce shoda, protože Německo a Francie původně odmítly myšlenku regionálních výměn s argumentem, že by to mohlo vyvolat napětí v severní Makedonii a Bosně a Hercegovině.

„Územní integrita západního Balkánu je již obtížnou skutečností a nelze ji změnit,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.

Rakouský Foursquare stojí za rozdělením Kosova jako prostředku normalizace vztahů mezi Bělehradem a Prištinou.

„Pokud Srbsko a Kosovo překročí hranici, dohodu podpoříme,“ řekl rakouský prezident Sebastian Kurz.

Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Johannes Hahn stejně podpořil nadcházející dohodu. Vyzval své kolegy z EU, aby neblokovali dohodu mezi Prištinou a Bělehradem, přestože se podílejí na změně hranic. Taková dohoda, pokud bude dosažena, by byla samozřejmostí a „by neměla být používána jako příklad k řešení jiných otázek,“ uvedl Han na konci srpna 2018.

Americká vláda nadcházející dohodu podpořila tím, že poradce prezidenta Trumpa pro národní bezpečnost John Bolten zveřejnil: „

Dohoda o výměně území vypracovaná v roce 2018 nikdy nebyla plodná. Odpovědnost za tuto porážku leží na radikálních nacionalistických silách v Bělehradě a Prištině, které nezajímá kompromisní řešení, které by nezapadalo do jejich vlastních politických motivů. Přestože srbský prezident Alexander Vu ிக் i je stále u moci a svůj postoj nezměnil, Vajos Usmani, který byl jmenován do funkce Hashima Tachiho jako prezident Kosova, nechce přijmout žádný kompromis s Bělehradem.

Tato situace přispívá k bolesti hlavy Evropské unie a USA díky pragmatickému výboru pro zahraniční politiku Baracka Obamy, který je nyní zpět u moci ve Washingtonu, a intenzivní vojenské a politické akci (nikoli obchodu, ekonomických podmínek a plánů, jaké byly za Donalda Trumpa). EU a USA mají nyní dvě možnosti: buď vynutit uznání Kosova bez jakýchkoli regionálních výměn (což je více než vůle administrativy Joea Bidena), nebo zvýšit tlak na Srbsko, aby přesvědčilo kosovské vůdce. Přijměte regionální kompromisy (EU velmi upřednostňuje).

Zde nesmíme zapomenout na bosenský faktor, protože jakékoli změny ve stavu a hranicích Kosova budou nevyhnutelně odrážet vnitropolitickou situaci v Bosně a Hercegovině, zejména postavení bosenských Srbů. Milorad Dodik, vedoucí prezidia Bosny a Hercegoviny, vysvětlil novinářům před několika dny, že v každém případě implementace konceptu „mírové rozmanitosti“ znamená, že k rozkladu země již podle něj dochází. Řekl, že nelze zachovat jednotu Bosny a Hercegoviny a že o tom stále více diskutuje mezinárodní společenství.

„Čekáme na okamžik, kdy bude mírová přestávka skutečná,“ řekl Milorad Dodik s poznámkou, že není válečník a že může nabídnout pouze východisko ze současné situace, kterou označil za nestabilní.

Zdá se, že EU je připravena „přetvořit“ Bosnu a Hercegovinu. Během návštěvy Sarajeva začátkem března tohoto roku se slovinský prezident Borut Bahor zeptal členů společného vedení země, zda je možný neformální „mírový rozdíl“. Bosenský muslim Shefiq Zaferovic a Grod Zhelzko Comic odpověděli, že to není možné, zatímco Milorad Dodik uvedl, že jde o možný scénář.

Současný stav „nestabilní rovnováhy“ kolem Kosova a Bosny a Hercegoviny stačí k tomu, aby přesvědčil všechny strany sporu, aby usilovaly o ruskou mediaci vážněji. Srbsko a republika udržují partnerství s Moskvou. Spory mezi EU a USA mezitím usilují o normalizaci vztahů s Bělehradem a provádění rozsáhlých regionálních projektů, včetně dalších účastníků diskusí, včetně kosovských Albánců.

Od našeho partnera Mezinárodní záležitosti

Příbuzný