Evropská unie doufá, že do roku 2030 podpoří domácí výrobu polovodičů a získá 20 % světového trhu.
Nová várka evropských dotací na mikročipy je na cestě.
Evropská komise ve čtvrtek schválila tranši státní podpory ve výši 8,1 miliardy eur na výrobu polovodičů vyrobených v Evropě.
Profitovat z něj bude 56 společností všech velikostí finanční hrnec Realizovat 68 projektů ve 14 členských zemích: Rakousko, Česká republika, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko.
Komise doufá, že veřejné prostředky přinesou 13,7 miliard eur soukromých investic a zmobilizují tak přibližně 22 miliard eur do roku 2032, kdy se očekává, že všechny projekty dosáhnou konečné fáze.
První produkty by však mohly být na trhu dostupné již v roce 2025.
Do těchto projektů jde hodně financí,“ řekla Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za hospodářskou soutěž.
Vestagerová uvedla, že projekty se zaměří na výzkum a vývoj „technologií šetřících zdroje“, jako jsou čipy, procesory a senzory.
Schválení proběhlo v rámci tzv. „Important Projects of Common European Interest“ (IPCEI), což je druh závazku, který má být přínosem nejen pro země čerpající pomoc, ale pro celou evropskou ekonomiku.
Díky tomuto očekávanému nepřímému efektu má IPCEI snazší přístup k penězům daňových poplatníků.
Evropská komise jako hlavní prosazovatel pravidel hospodářské soutěže má mandát prověřovat a schvalovat jakékoli dotace, které by mohly narušit ekonomickou rovnováhu mezi členskými státy a spustit nespravedlivý závod.
Pravidla státní podpory byla tradičně přísná, což rozzlobilo větší země s velkými kapsami. ale Stále tvrdší závod o mikročipyDrobné elektronické obvody, které napájejí chytré telefony, počítače, vozidla a běžné spotřebiče, přiměly Brusel k přijetí shovívavějšího přístupu. Sochařské výjimky Umožnit rychlejší a větší injekce veřejných prostředků.
Konečným cílem je zvýšit výrobu mikročipů vyrobených v Evropě a do roku 2030 dosáhnout 20% podílu na celosvětovém trhu, což by teoreticky zajistilo masovou konkurenceschopnost a suverenitu v dlouhodobém horizontu.
„Musíme zvýšit (a) čipovat výzkumné a vývojové kapacity v Evropě,“ řekla Vestagerová. „Musíme být průkopníky. Potřebujeme vyvinout skutečně inovativní řešení a samozřejmě jejich první průmyslové nasazení v Evropě.“
Ambice však čelí těžkému boji s technologickými dovednostmi Číny, Japonska, Jižní Koreje a hlavně Tchaj-wanu, které téměř monopolně dominují na trhu s vyspělými polovodiči.
Spojené státy, které se stejně jako Evropská unie ocitly pozadu Za jihovýchodní AsiíStala se důraznější ve své politice. V loňském roce stát přijal zákon o CHIPS and Science Act, který zahrnuje 39 miliard dolarů ve výrobních pobídkách a 13,2 miliard dolarů ve výzkumu a vývoji.
Brusel mezitím dokončuje legislativu, která stojí za Evropským zákonem o čipech, třípilířovým návrhem, jehož cílem je přesměrovat více než 43 miliard eur ve veřejných a soukromých investicích, přičemž 3,3 miliardy eur půjde přímo z rozpočtu EU.
IPCEI je samostatným nástrojem a finanční prostředky získané v rámci programu státní pomoci nebudou započítávány do zákona o evropských čipech.
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“
